Inflace v eurozóně se pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta zatím drží svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Její depozitní sazba je nadále záporná a činí minus 0,5 procenta. Předpokládá se však, že ECB letos zahájí zvyšování úroků ve snaze omezit inflaci.

Meziroční míra inflace v květnu překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 7,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 procenta.

Meziroční růst cen energií v květnu zrychlil na 39,2 procenta z 37,5 procenta v dubnu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 7,5 procenta po dubnovém nárůstu o 6,3 procenta.

Nejvyšší inflaci v eurozóně v květnu zaznamenalo Estonsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 20,1 procenta. Nejnižší byla míra inflace naopak na Maltě, kde růst cen činil 5,6 procenta.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že depozitní sazba se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září. Pokud je tato sazba záporná, musejí komerční banky za uložení peněz u ECB platit.

Podle Jany Mückové z investiční skupiny LOGeco nachází inflace v eurozóně nová maxima, má přitom určité zpoždění růstu cen oproti Česku.

"Je to jako když se roztlačí sněhová koule, která letí z kopce dolů a nabaluje na sebe další sníh. Brzdu v podobě vyšších sazeb ze strany Evropské centrální banky se tamní představitelé zatím nerozhodli použít. Vysoké ceny ale nemohou dál přehlížet," dodala ekonomka.