Morawiecki: Polsko končí s ruskou ropou i uhlím. Obojí letos přestane používat

"Uvalíme úplné embargo na ruské uhlí a doufám, že nejpozději v dubnu, v květnu, od ruského uhlí zcela odstoupíme," prohlásil Morawiecki na tiskové konferenci. "Uděláme vše pro to, abychom do konce roku přestali používat ruskou ropu," dodal.

Polsko podle Morawieckého zahajuje ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejradikálnější plán odklonu od ruských energetických zdrojů. Vyzval proto také další země EU, aby rovněž snížily svou závislost na dovozu paliv z Ruska. Tvrdí, že peníze z vývozu ropy a plynu pohánějí ruskou válečnou mašinérii.

Morawiecki rovněž vyzval Evropskou komisi, aby uvalila daň na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí, aby byl obchod spravedlivý. Připomněl, že některé země, včetně Německa, se nechtějí vzdát dovozu ruských surovin kvůli relativně nízké ceně. Daň by tak vyrovnala ceny energií v EU. "Budu tuto myšlenku v EU důrazně prosazovat, aby situace byla spravedlivá z hlediska zásad tržní soutěže," prohlásil.

Morawiecki také uvedl, že dovoz plynu bude omezen v květnu. Polsko již delší dobu podniká kroky ke snížení závislosti na ruském plynu. Ve Svinoústí vybudovalo terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), který se nyní rozšiřuje. Získává díky tomu plyn z Kataru, USA, Norska a dalších vývozců. Koncem letošního roku má být otevřený nový baltský plynovod přivádějící plyn z Norska, upozornila agentura AP.

Podle analýzy think tanku Forum Energii dováží Polsko asi 20 procent uhlí, které spotřebuje, zbytek se vydobývá v dolech na jeho území. V roce 2020 tři čtvrtiny uhlí z dovozu pocházely z Ruska. Podle agentury PAP je ruské uhlí levnější než to polské a lépe se hodí pro výrobu energie.

Ministryně klimatu a životního prostřední Anna Moskwová uvedla, že Polsko by mohlo kupovat uhlí z Jihoafrické republiky a Austrálie. Podle ní tyto nákupy nebudou dražší.

V případě ropy pochází z Ruska zhruba 60 procent ropy, kterou Polsko zpracovává. Polská společnost PKN Orlen má dlouhodobou smlouvu s ruskou firmou Rosněfť, která skončí letos, a také dohodu s firmou Tatněfť, která končí v roce 2024. Generální ředitel PKN Orlen Daniel Obajtek uvedl, že firma je připravena na jakýkoliv scénář a ve smlouvě má ustanovení, které jí dává určité možnosti.

EU se dohodla, že bude postupně snižovat svoji závislost na dovozu plynu z Ruska. Německo, největší ekonomika v bloku, minulý týden oznámilo, že do konce letošního roku přestane nakupovat ruskou ropu a do poloviny roku 2024 by mohlo být nezávislé i na dodávkách ruského plynu.

Polsko se chystá zmrazit majetky lidí a firem podporujících Rusko

Polská vláda předala do parlamentu návrh zákona umožňujícího zmrazit majetek lidí a firem podporujících Rusko, uvedla dnes televize TVN 24. Předloha počítá s pokutou až 20 milionů zlotých (asi 105 milionů Kč) za nesplnění rozhodnutí o zmrazení aktiv subjektů, které se kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině dostanou na zvláštní "černou listinu" ministra vnitra.

Podle stanice se má tato "černá listina" lišit od sankčních seznamů Evropské unie, protože vůči osobám a podnikům na těchto seznamech lze uplatnit prostředky, s nimiž počítají unijní předpisy.

"Zmrazení fondů a hospodářských rezerv nebude znamenat jejich zabavení, protože konfiskace by vyžadovala změnu ústavy," upozornila TVN 24. Zmrazení se má týkat peněz v hotovosti, v šecích, peněžních poukázkách, depozitů ve finančních ústavech či jiných firmách, cenných papírů, dluhopisů, akcií a podílů. A zmrazení hospodářských rezerv se má týkat aktiv všeho druhu, hmotných i nehmotných, nemovitostí či prostředků, které mohou posloužit k získání fondů, zboží či služeb.

Subjekty z "černé listiny" budou vyloučeny z veřejných zakázek. Zapsány budou moci být osoby a firmy, které nefigurují v seznamech EU.

"Polsko od začátku shodně s unijními sankcemi mrazí veškerá aktiva a majetky, kterých se to týká přímo z unijních sankcí. V současnosti bylo zmrazeno něco více než 160 milionů zlotých (asi 838 milionů Kč)," uvedl vládní mluvčí Piotr Müller. Upozornil, že se nejedná o zabavení majetku, které polská ústava nedovoluje. Možné je ale majetek zmrazit, aby nemohl být užíván a nemohly být z něj čerpány výhody.

Nynější polský krok jde podle mluvčího dále než unijní sankce, jejichž přijetí vyžaduje jednomyslnost, zatímco Polsko s odvoláním na bezpečnost podniká kroky jen na polském území. "Černá listina" ministra vnitra by měla být podle mluvčího veřejná.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Polsko,  ropa,  uhlí,  Mateusz Morawiecki