Cílem je podle Ankary zřídit bezpečnostní pásmo u hranice, kam se budou moci vrátit syrští uprchlíci z Turecka. Francie patří k hlasitým kritikům rozhodnutí Ankary a dala najevo, že stojí za Kurdy.
"Pokud do války vstoupí Francie, Řecko se připojí," citoval turecký deník Sabah řeckého poslance Angelose Syrigose z vládní strany Nová demokracie.
Francie v minulosti stejně jako USA poskytovala pomoc kurdským oddílům YPG, na které nyní turecká armáda útočí. Spojené státy před zahájením bojů stáhly své vojáky z pohraničí, což mnozí považují za zradu na Kurdech. Přítomnost Američanů zadržovala snahu Turecka zasáhnout proti příslušníkům YPG, které Ankara řadí k teroristům.
Francouzský prezident Emamnuel Macron tento týden přijal zástupkyni Kurdů, aby prokázal podporu jejich boji. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian tureckou operaci označil za jednostrannou a odsoudil ji, ministryně obrany Florence Parlyová ofenzivu považuje za nebezpečnou pro Kurdy. Kromě toho podle ní nahrává teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti níž se bojovalo pět let. Porazit ji pomohly i kurdské oddíly.
