Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Náklady na práci v EU ve čtvrtletí stouply o 4,4 procenta, v ČR o 6,9 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Náklady na práci v Evropské unii se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšily o 4,4 procenta po nárůstu o 4,5 procenta v prvním čtvrtletí. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V České republice růst nákladů na práci zpomalil na 6,9 procenta z 9,1 procenta ve druhém kvartálu.

Samotné mzdové náklady se v České republice podle údajů Eurostatu ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšily pouze o 3,2 procenta, zatímco ostatní složky nákladů na práci stouply o 17,8 procenta.

V celé EU se mzdové náklady ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejvýraznější růst v rámci EU náklady zaznamenaly v Maďarsku, kde stouply o 14,9 procenta. Desetiprocentní hranici překročil růst také v Bulharsku, Litvě, Rumunsku, Polsku a v Estonsku. Nejpomaleji naopak mzdové náklady rostly v Řecku, kde to bylo o 0,8 procenta.

Začátkem září Eurostat oznámil, že míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci klesla proti červnu o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstalo v České republice, kde se nezaměstnanost meziměsíčně snížila rovněž o desetinu bodu, a to na 2,3 procenta.

Témata:  zaměstnání EU

Související

Aktuálně se děje

11. května 2025 19:48

11. května 2025 10:46

Veronika Arichteva není jediná, kdo oplakává jeho smrt. Pavel Nový chybí i slavným, takhle o něm mluví

Herečka Veronika Arichteva prožívá po úmrtí svého otce těžké chvíle. Byl důležitou součástí nejen jejího života, ale také celé rodiny i filmového světa. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.