Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Národní park truchlí. Uhynul nejstarší nosorožec na světě

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Ve věku 57 let zemřela samice nosorožce černého Fausta, jež byla považována za nejdéle žijící zástupkyni tohoto druhu. V sobotu to podle agentury AFP oznámili činitelé tanzanského národního parku Ngorongoro, kde zvíře volně žilo po většinu svého života.

Fausta zemřela přirozenou smrtí v útulku pro divoká zvířata, kde pobývala několik posledních let. Většinu svého času však strávila ve volné přírodě.

Rhino believed to be 'world's oldest' dies aged 57 in Tanzaniahttps://t.co/z7Mjal0l7v#FoodEvolutionNews#Ngorongoro #Fausta#Rhino @AFP pic.twitter.com/tOtaXXEiaV

— Food Evolution Ph (@foodevolutionph) December 29, 2019

"Fausta žila déle, než jakýkoliv jiný nosorožec na světě a volně se pohybovala po Ngorongoru po dobu 54 let," uvedl ve vyjádření národní park.

Na zvíře vědci poprvé narazili v roce 1965, když mu byly tři nebo čtyři roky. V roce 2016 se však začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Strážci parku tehdy Faustu přesunuli do útulku poté, co utrpěla vážná zranění po několika útocích hyen.

Za dosud nejdéle žijícího nosorožce bílého je považována samice Sana, která zemřela v roce 2017 ve věku 55 let v jedné z francouzských zoo. Podle odborníků je očekávaná délka života u divoce žijících nosorožců mezi 37 a 43 lety, u zvířat v zajetí je to až 50 let.

Témata:  nosorožci zvířata Tanzánie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.