Ministři by podle šéfa aliance měli schválit zahájení přípravy víceletého plánu, který by měl mimo jiné pomoci Kyjevu předejít další agresi po konci války, která trvá už více než 13 měsíců. Kdy a s jakým výsledkem válka skončí, je podle Stoltenberga stále nejisté, stejně jako tempo sbližování NATO s Ukrajinou, které by mělo vyvrcholit jejím přijetím do aliance.
"První krok k jakémukoli možnému členství Ukrajiny je to, že uspěje v této válce," prohlásil dnes Stoltenberg. Alianční země musí podle něj dále dodávat Kyjevu zbraně a podporovat jej až do konce konfliktu, aby se mohl úspěšně bránit a dobýt zpět okupovaná území. Vedle tanků míří na Ukrajinu protiletecké systémy, Slovensko a Polsko tam jako první země doručily bojové letouny, konkrétně stíhačky MiG-29. Ministři se během bruselského zasedání, které začne v úterý, budou se svým ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou bavit o dalších aktuálních potřebách Kyjeva. Ukrajina dosud dostala zbraně a vojenské vybavení za 65 miliard eur (1,52 bilionu korun).
Aliance nezvažuje žádnou aktivaci svého jaderného arzenálu, neboť nezaznamenala žádné změny na ruské straně, uvedl Stolteneberg. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno oznámil, že Moskva v létě umístí jaderné zbraně kratšího doletu do Běloruska.
Ministři budou podle Stoltenberga jednat také o postoji aliance vůči Číně, která patří k hlavním ruským spojencům, dosud však nesáhla k přímým dodávkám zbraní Moskvě. Situaci v indo-pacifickém regionu, kde si Peking nárokuje stále silnější postavení, projednají s partnery z Austrálie, Japonska, Koreje a Nového Zélandu.
