NATO nechce konflikt, ale je připraveno bránit své členy, řekl Blinken

Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli.

"Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území," řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.

Podle Stoltenberga vedle okamžitého dočasného rozmístění nových sil chystá aliance plán na "výrazné posílení" stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být podle Stoltenberga zapojeno i letectvo. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.

"Shodli jsme se na tom, že je potřeba posílení východního křídla NATO, protože NATO je obranná aliance a Rusko v tuto chvíli představuje významnou hrozbu," řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Česko podle něj dále hodlá podporovat Ukrajinu, protože je v českém zájmu, aby "zůstala silná".

Podle Lipavského dnes ministři rovněž tvrdě odsoudili noční ruský útok na jadernou elektrárnu v Záporoží, který "potenciálně ohrožuje celý svět". Rusko podle něj zcela zjevně porušuje mezinárodní právo. Podle Stoltenberga navíc při útocích využívá extrémně ničivé kazetové bomby.

Ministři se bavili i o možnosti vyhlášení bezletové zóny, o které spojence požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Stoltenberga se však shodli, že nechtějí zapojení aliančních letadel do konfliktu. "Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení," prohlásil Stoltenberg. Dodal, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky, o což Zelenskyj rovněž žádal. Začátkem týdne se přitom v médiích objevily informace, že se k tomu chystá Polsko či Bulharsko, ty to však popřely.

Blinken dodal, že spojenci zareagovali na "promyšlenou ruskou agresi" velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.

Uděláme vše, abychom zastavili válku, řekl Blinken

Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu.

Podle Blinkena Putin od začátku invaze porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět - mír, bezpečnost a národní suverenitu. "Pokud bychom povolili, aby tyto principy byly beztrestně zpochybňovány, jako to teď dělá Putin, otevřelo by to Pandořinu skříňku problémů nejen pro nás, ale upřímně pro celý svět," řekl novinářům Blinken.

Válka má podle něj strašné následky pro lidi na Ukrajině, ale mohla by je mít i pro celý svět, pokud by nereagoval. "Jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili," prohlásil šéf americké diplomacie o ruské invazi do sousední země.

USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku.

"Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války," prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.

Jednou z náplní ministerského jednání mělo být zhodnocení důsledků dosavadních sankcí pro Moskvu, ale i pro EU.

"Můžeme se klidně bavit o dalších (sankcích). Musíme se dívat na to, jaký mají dopad na Rusko," řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Klíčové podle něj bude, aby EU, USA i další spojenci zachovali dosavadní jednotu, s níž chtějí Putina přimět, aby agresi ukončil.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance)