Německá média doporučují Evropě kvůli Rusku posílit armádu

Magazín Der Spiegel nazval Putinovy kroky s vyústěním ve vyslání vojsk na Donbas cestou v čase, kterou ale ruský prezident vzhledem k 21. století nazývá mírovou misí. Deník Süddeutsche Zeitung považuje postup USA za stále mírný, protože Washington prozatím nechce přibouchnout Rusku dveře k jednáním.

Putinovo jednání je podle FAZ novou verzí doktríny bývalého sovětského vládce Leonida Brežněva, podle které satelitní státy mají jen omezenou suverenitu. "Válka může začít v kteroukoli hodinu. Invazní armáda, kterou Kreml rozmístil kolem Ukrajiny, už nepotřebuje žádnou další přípravu k úderu," napsal deník.

"Propagandistickou přípravu (genocidu) převzal osobně ruský prezident za přítomnosti spolkového kancléře," odkázal FAZ na tiskovou konferenci Putina a německého kancléře Olafa Scholze, na které ruský prezident tvrdil, že situace na Donbasu je genocidou.

Putinova ochota hrozit válkou, aby Rusku rozšířil sféru vlivu, vede státy Severoatlantické aliance v blízkosti Ruska k volání po posilách NATO. "I neutrální země jako Švédsko a Finsko přemýšlejí o členství. A dokonce i němečtí sociální demokraté chtějí navýšit vojenský rozpočet," poznamenal FAZ.

Putin podle tohoto deníku hledá agresi. "Ani hrozba ekonomických sankcí ho nedokázala odradit od uznání separatistických regionů, což je předstupeň anexe. Až do rychlého uzavření smluv o přátelství bylo vše očividně připraveno se značným předstihem. Kdo si nyní může být jistý, zda se Kreml spokojí s touto kořistí?" uvedl list, který Evropany varuje, že nemohou navždy počítat s americkým jaderným deštníkem.

"Ukrajinci, kteří vyměnili své jaderné rakety za bezcenné bezpečnostní garance, nyní zažívají, co se může stát," napsal FAZ. Dodal, že NATO musí posílit úroveň svého vojenského odstrašení. "A k tomu patří, jak nám Putinova demonstrace jaderných raket všeho druhu připomněla, i odstrašení nukleárními zbraněmi," dodal.

Der Spiegel se v komentáře věnuje tomu, že Západ a Ukrajina budou muset zareagovat sankcemi, tedy prostředky 21. století, na Putinovo počínání, které vychází z hloubi 20. století. "To, že budou uvaleny, není pochyb," napsal magazín. Podle něj je pravděpodobné, že Rusko bude fakticky odříznuto od mezinárodních finančních trhů, což vojensky silnou, ale hospodářsky slabou zemi zasáhne. Před přílišnou důvěru v sankce ale Der Spiegel varuje.

"Ruské hospodářství je sice menší než italské, ale nízkým zadlužením a sázkou na devizy a suroviny je nejlépe chráněno," napsal magazín, podle kterého si Moskva se škodami dokáže poradit. Der Spiegel tak Evropské unii doporučuje podobně jako FAZ vzdát se tabu a hledat vhodnější prostředky z 20. století. "Evropa musí důrazněji přispět k odstrašující síle NATO," dodal magazín.

USA podle deníku Süddeutsche Zeitung zvažují, zda vyslání ruských vojsk do východoukrajinských oblastí pod kontrolou separatistů považovat za další invazi. Americký prezident Joe Biden totiž opakovaně varoval Moskvu, která v roce 2014 obsadila a anektovala ukrajinský autonomní poloostrov Krym, že za další invazi tvrdě zaplatí. Prozatím mírná reakce USA tak svědčí o víře v diplomacii. "USA nechtějí Putinovi zcela zabouchnout dveře k novým vyjednáváním," napsal deník. "To se ale může rychle změnit," dodal.

Süddeutsche Zeitung si rovněž povšiml toho, že Putin ve svém pondělním projevu, který deník označil za nezvykle emotivní, jen okrajově hovořil o Donbasu. "Je zarážející, jak málo Putin hovořil o samotném Donbasu a o tamní genocidě, o které si vymýšlel na tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem," napsal deník. "Jak daleko je Putin připraven zajít, je po projevu stále znepokojivě otevřené," dodal.

Témata:  Německo,  noviny a tisk,  Rusko