Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo a Norsko chtějí v NATO centrum pro ochranu podmořské infrastruktury

NATO
NATO
Foto: NATO

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe.

Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.

Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

"Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny," řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.

Scholz o koordinačním středisku hovořil i na dnešní Berlínské bezpečnostní konferenci, které se společně se Störem zúčastnili jako řečníci. Kancléř řekl, že německé i norské vojenské a policejní jednotky již podmořskou infrastrukturu střeží. "Myslíme si ale, že je potřeba učinit další krok, proto navrhujeme spolupráci v NATO," prohlásil Scholz.

"Nikdo by neměl věřit tomu, že útoky zůstanou bez odezvy," varoval také Scholz v narážce na sabotáže na plynovodech. Jak by taková odezva mohla vypadat, ale neuvedl.

Témata:  Olaf Scholz Německo Norsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 15:17

Od pondělí bude na Ukrajině platit příměří, prohlásil Trump po jednání koalice ochotných. Jinak Rusko uvidí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.