Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, zda zatím zachovat jaderné elektrárny

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Jako dočasné řešení, než bude mít dostatek čistých energetických zdrojů, staví Německo terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). "Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny," řekl kancléř. Dodal, že brzy bude znám výsledek příslušného hodnocení.

Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ještě v červnu Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v provozu.

Témata:  Německo Olaf Scholz jaderné elektrárny

Související

Aktuálně se děje

3. srpna 2025 8:57

Příznaky a léčba nádoru glioblastom: Proč je šance na přežití tak nízká?

Glioblastom je jedním z nejagresivnějších a nejzávažnějších typů rakoviny mozku. Tento nádor pochází z gliových buněk, které podporují činnost neuronů. Glioblastom, známý také jako glioblastoma multiforme (GBM), je vysoce invazivní a rychle roste, což z něj činí obzvlášť nebezpečný typ rakoviny. Jeho léčba je náročná a prognóza pacientů, u kterých je tento nádor diagnostikován, bývá zpravidla špatná. Avšak pokrok v oblasti výzkumu a nových léčebných metod dává naději na zlepšení výsledků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

2024 YR4

CNN: Asteroid, který mohl zasáhnout Zemi, změnil směr. Teď letí na Měsíc

Asteroid 2024 YR4, který ještě nedávno budil obavy kvůli možné kolizní dráze se Zemí, se už dnes nejeví jako přímá hrozba pro naši planetu, stále však přitahuje pozornost vědců. Tento objekt, objevený koncem roku 2024, původně mohl zasáhnout svět 22. prosince 2032. Jak však ukázala nová pozorování, pravděpodobnost této kolize postupně klesá, i když ještě v únoru se míra rizika odhadovala na 3,1 %, což z něj činilo jednu z největších hrozeb v historii. Podle CNN je ale teď v ohrožení jiný objekt ve vesmíru. Jeho upravená trajektorie totiž směřuje k Měsíci.