Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Němečtí experti doporučili aplikovat posilovací dávku u mladých od 12 do 17 let

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Poradní orgán pro otázky očkování při německém Institutu Roberta Kocha (RKI) dnes doporučil takzvanou posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 u všech dětí a mladistvých ve věku 12 až 17 let. Vakcína americko-německého výrobce Pfizer/BioNTech by se měla aplikovat nejdříve tři měsíce od podání druhé dávky, informovala agentura DPA.

"Současná situace s prudkým nárůstem počtu případů způsobených variantou omikron a možnými negativními důsledky pro zdravotnický systém v Německu vyžaduje prodloužení očkovací kampaně," uvedla Stálá očkovací komise (STIKO) při RKI.

Německo je podle agentury Reuters jednou z prvních zemí na světě, která takovéto doporučení vydala. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) stanovisko k posilovacím dávkám u dětí a mladistvých dosud nezaujala.

RKI dnes oznámil 81.417 nových případů nemoci covid-19 za uplynulý den, což je v Německu nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Nakažlivější varianta omikron se minulý týden podílela na nových nákazách v Německu ze 44 procent. Posilovací dávkou se dosud nechalo očkovat přibližně 45 procent ze zhruba 83 milionů obyvatel Německa.

Témata:  očkování Německo

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.