reklama

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja ve svém televizním projevu uvedl, že jakékoli uspořádání v Pásmu Gazy bez účasti hnutí Hamás je "mylnou představou". Netanjahu dodal, že Izrael bude pokračovat v úsilí o likvidaci Hamásu bez ohledu na mezinárodní tlak.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen také potvrdil, že Izrael bude pokračovat ve válce proti Hamásu s nebo bez mezinárodní podpory. Tato prohlášení přicházejí po vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který konstatoval, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli neustálemu bombardování Pásma Gazy.

Biden uvedl, že bezpečnost Izraele může spoléhat na Spojené státy, ale zároveň varoval, že Izrael ztrácí podporu v důsledku nevybíravých bombardování. Více než tři čtvrtiny 193členného Valného shromáždění navíc v úterý podpořily rezoluci OSN poté, co ji Spojené státy minulý týden na zasedání Rady bezpečnosti (RB) vetovaly. Česká republika spolu s dalšími 7 zeměmi hlasovala proti. 23 zemí se hlasování zdrželo, uvedla agentura Reuters.

V polovině listopadu už schválila první a jediné usnesení k válce v Izraeli RB OSN. Ta požadovala "naléhavé a rozsáhlé humanitární přestávky a koridory po dostatečnou dobu" v konfliktu mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. Cílem těchto opatření je umožnit civilistům přístup k humanitární pomoci.

Šlo o první rezoluci RB OSN týkající se současného konfliktu. Izraelské ministerstvo zahraničí rezoluci odmítlo s argumentem, že není vhodné přijímat tato opatření, dokud Hamás drží rukojmí.

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti překonala patovou situaci, kdy předtím čtyřikrát neúspěšně usilovala o přijetí rezoluce. Rezoluci, vypracovanou Maltou RB OSN přijala 12 hlasy přičemž tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Británie a Rusko - se zdrželi hlasování.

Rada bezpečnosti dále vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, kteří jsou drženi Hamásem a dalšími skupinami v Gaze, informovala agentura Reuters.

Podle Reuters se patová situace v RB OSN týkala zejména otázky, zda by měla rezoluce vyzvat k "humanitární přestávce" nebo k "příměří". Pauza je obecně považována za méně formální a kratší než příměří. Reuters uvádí, že USA podporují pauzu, zatímco Rusko prosazuje příměří.

Rada bezpečnosti OSN je od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem paralyzována vnitřními rozpory, zejména v případě Číny a Ruska, které preferují okamžité příměří, a USA, které volají po humanitárních přestávkách, ale jsou proti zmínkám o příměří, proti němuž se důrazně staví jejich spojenec Izrael.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že rezoluce Rady bezpečnosti je "odtržená od reality" a kritizoval skutečnost, že RB OSN "neodsoudila, dokonce ani nezmínila, masakr spáchaný Hamásem 7. října". Rezoluce nesoudí akce Hamásu, který provedl brutální útok na Izrael 7. října.

Mezi OSN a Izraelem panuje od začátku konfliktu spor ohledně přístupu k akcím Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v Ženevě uvedl, že generální tajemník OSN António Guterres nesplňuje své povinnosti v dané funkci, zejména v souvislosti s nedostatečným odsouzením palestinského hnutí Hamás a jeho přílišnou blízkostí k Íránu. Informovala o tom agentura Reuters.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.