Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nové řešení migrace ve Středozemním moři. S čím přichází evropské země?

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Nový systém přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři bude dobrovolný a podle představ zemí, které s plánem v pondělí přišly, by jej měla financovat EU. Státy, které se rozhodnou pro účast, budou mít na převzetí migrantů čtyři týdny a budou odpovědné za procedury spojené s jejich žádostmi o azyl. Vyplývá to z dokumentu sepsaného tento týden Německem, Francií, Itálií a Maltou, s nímž se dnes v Bruselu seznámili diplomaté ostatních členských států EU. Unie by podle návrhu měla posílit vzdušné pátrací akce s cílem překazit činnost organizovaných skupin pašujících lidi.

Cílem nové snahy je vyřešit neudržitelnou situaci u břehů Itálie, kde se v minulých měsících marně pokoušely přistát lodě se zachráněnými migranty. Poté, co začátkem září převzala vedení Itálie nová proevropská vláda, nabídli lídři velkých unijních zemí Římu vstřícný krok v podobě plánu na přerozdělování určitého počtu těchto migrantů. Text, na němž se ministři zmíněné čtveřice zemí shodli v pondělí na Maltě, vybízí k solidární účasti i další státy.

„Zúčastněné členské státy by měly přispět k rychlému přesunu na moři zachráněných žadatelů o azyl, který by neměl trvat déle než čtyři týdny,“ uvádí se v dokumentu.

Hned v úvodu text zmiňuje, že systém má být dočasný. O dohodu nad reformou azylové politiky EU, která by problém vyřešila efektivněji, se však unijní státy marně snaží už od migrační krize, která v polovině tohoto desetiletí změnila politické poměry v řadě zemí a výrazně posílila populistické a nacionalistické politiky.

Také nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová reformu ve svých plánech zmínila a hovoří se o ní také v návrhu z Malty.

Azylové procedury a všechny související kroky v péči o zachráněné migranty by podle textu měly spočívat na bedrech země, která je dobrovolně přebere. Podle nyní platných pravidel má žádosti o azyl vyřizovat ten unijní stát, v němž se migrant poprvé dostane na území EU. Čtveřicí navržené alternativní řešení by mělo ulevit zatíženým jižním státům, jako je právě Itálie, které za migrační krize nápor žádostí nestíhaly zvládat. Unie vyhradí pro pokrytí nákladů spojených s přijímáním žadatelů o azyl potřebné finance a zajistí technickou podporu například pro jejich dopravu.

EU by podle návrhu měla posílit vzdušné pátrací akce po lodích s migranty, aby byly odhaleny již v samém počátku cesty. To by podle představ autorů návrhu mělo usnadnit boj s gangy pašeráků lidí i snížit počet utonulých migrantů.

V minulosti odsouhlasený jednorázový program povinných kvót narazil na odpor zvláště v postkomunistických zemích včetně Česka, které se do něj odmítly zapojit a dostaly se pak do soudních sporů s Evropskou komisí.

Podle představ iniciátorů nového přerozdělování by se do něj mělo zapojit nejméně deset dalších států. Dnešní jednání diplomatů o návrhu bylo spíše informativní a podle informací ČTK k žádnému zásadnímu posunu v přístupu ostatních zemí nevedlo. Případné závazky se očekávají až od říjnové schůzky zástupců vlád. Unijní ministři vnitra a spravedlnosti budou o návrhu jednat 8. října v Lucemburku.

Témata:  migrace EU uprchlíci Německo Itálie Francie

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 15:53

Kateřina Bartošková se rozhodla vydat jinou cestou. Na rozdíl od Jiřího Bartošky se celý život drží v ústraní

Smrt Jiřího Bartošky (†78) zasáhla český veřejný prostor jako blesk z čistého nebe. Oblíbený herec a prezident karlovarského filmového festivalu odešel ve čtvrtek ve svém domově, obklopen těmi, kteří pro něj znamenali nejvíc – svou rodinou. Ve stínu smutku ale veřejnost nyní znovu objevuje i jeho dceru Kateřinu (47), kterou se slavný herec celý život snažil chránit před světly reflektorů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.