O dodávkách plynu za rubly budou jednat experti, dohodli se Putin se Scholzem

Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy, jak budou "nikoli přátelské" země za ruský plyn platit už ne v eurech a dolarech jako dosud, ale právě v rublech. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru. Evropské státy tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy a skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.

Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa pravidelně jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s válkou na Ukrajině a s ruským požadavkem realizovat rublové platny.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin dnes uvedl, že Evropská unie bude muset platit v rublech, pokud bude chtít ruský plyn. Dodal, že stejným způsobem by se mohl účtovat vývoz ropy, obilí, kovů, hnojiv, uhlí a dřeva.

Banka Gazpromu bude platby za plyn měnit na rubly, řekl Putin Scholzovi

Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

"Ruský prezident Vladimir Putin dnes odpoledne v telefonátu, který se uskutečnil na jeho přání, vysvětlil, že vydá zákon, podle kterého se od 1. dubna bude muset za dodávky plynu platit v rublech. Zároveň v rozhovoru zdůraznil, že pro evropské smluvní partnery se nic nezmění," uvedl Hebestreit. Platby tak budou nadále v eurech odcházet do banky Gazpromu nezatížené evropskými sankcemi.

"Tato banka poté převede peníze na rubly. Spolkový kancléř s tímto postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale požádal o písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl," uvedl Hebestreit. V prohlášení dodal, že platí dohoda skupiny G7, která trvá na platbách za plyn v měně podle platných smluv, tedy eurech, případně dolarech.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  zemní plyn,  Vladimír Putin,  Olaf Scholz