Z Rusy kontrolovaných oblastí Ukrajiny bylo přemístěno do Ruska jen v červenci více než 1800 dětí. Jak doplnila americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová, nucený přesun a deportace osob, které náleží ke speciálně chráněné skupině z okupovaných oblastí na území okupanta je přitom válečným zločinem. Mezi speciálně chráněné osoby v ozbrojených konfliktech podle mezinárodního práva patří ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo.

Odhady z různých zdrojů, včetně Moskvy, naznačují, že úřady po ruské invazi na konci února "vyslechly, zadržely a násilně deportovaly“ do Ruska 900.000 až 1,6 milionu Ukrajinců, dodala Thomasová-Greenfieldová.

Ukrajinští představitelé již v minulosti Rusko opakovaně obvinili z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá "speciální vojenskou operací", úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja označil jednání Rady bezpečnosti za ztrátu času a "nový milník v dezinformační kampani, kterou rozpoutala Ukrajina a její západní podporovatelé". Radu bezpečnosti naopak požádal, aby se znovu sešla ve čtvrtek a prodiskutovala "skutečné hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti způsobené dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu".

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová označila obvinění z deportací za "extrémně znepokojivá". Takové zprávy musí být podle ní prošetřeny ve spolupráci s kompetentními orgány. Vyzvala rovněž k tomu, aby měli pracovníci OSN a Červeného kříže ničím neomezený přístup k lidem zadrženým během války na Ukrajině, což znamená i přístup k "místům, kde jsou v Rusku internováni ukrajinští vojenští a civilní zajatci".