Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Padne Merkelová? Výsledek voleb v Durynsku může způsobit zemětřesení

Angela Merkelová, německá kancléřka
Angela Merkelová, německá kancléřka
Foto: Vláda.cz

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku nešetří slovy "první" a "historický". Píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či o historických propadech celoněmeckých vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě po tomto hlasování bude fungovat koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové.

"Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi," začíná výčet zásadních změn deník Die Welt. Pokračuje úspěchem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která v Durynsku poprvé porazila CDU.

Ta zase poprvé od znovusjednocení Německa v roce 1990 v této menší spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel volby nevyhrála. V souhrnu pak výsledek hlasování znamená, že strany na okraji politického spektra - na jedné straně Levice a na druhé AfD - mají poprvé v zemském sněmu většinu, a není tedy možné proti jejich vůli sestavit vládu.

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o "večeru rekordů", komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi. "Co je ještě normální? Po volbách v Durynsko se zdá, že už nic," podotýká o hloubce politických změn. Zdůrazňuje, že jednou z nich je fakt, že pro většinovou vládu nyní často nestačí koalice dvou stran, ale jsou potřeba tři, nebo dokonce čtyři.

Vzhledem k nastalé situaci, kdy se v Durynsku jen těžko bude hledat parlamentní většina, by se CDU kancléřky Merkelové měla podle komentáře ARD zamyslet, zda neprolomit dosavadní tabu a neuvažovat o koalici s Levicí, zvlášť když je v zemi vedena takovým pragmatikem, jakým je ministerský předseda Bodo Ramelow. Totéž CDU doporučují deníky Mitteldeutsche Zeitung nebo Neue Osnabrücker Zeitung.

List Neue Osnabrücker Zeitung se věnuje také úspěchu AfD, kterou v Durynsku vede její nejkontroverznější politik a představitel radikálního proudu ve straně Björn Höcke. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD podle deníku dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří. ARD úspěch AfD, která v Durynsku více než zdvojnásobila svůj předchozí volební zisk, považuje za skutečný zlom v tom, co bylo v politice běžné, a varuje před tím, aby se taková podpora křídla strany, které sleduje civilní kontrarozvědka, nestala novou normou.

So wählten jüngere und ältere Wählerinnen und Wähler in #Thüringen - Wer wählte was bei #ltwth19 #lthw19? Alle Zahlen: https://t.co/6YgG7Kl8wZ pic.twitter.com/StZiNOsVdx

— tagesschau (@tagesschau) October 27, 2019

Server Spiegel Online, podle něhož by si CDU i svobodní demokraté (FDP) měli uvědomit, že "nepřítel stojí napravo", považuje nyní v Durynsku za nejpravděpodobnější pokračování dosavadní vlády Levice, SPD a Zelených, která sice už nebude mít většinu, ale může dál vládnout jako úřednická.

Server se také zabývá budoucností celoněmecké koalice CDU/CSU a SPD v době, kdy CDU a SPD v každých dalších volbách ztrácejí. Obě strany to v neděli dotáhly ke svému zdaleka nejhoršímu výsledku v Durynsku od znovusjednocení. V CDU podle Spiegel Online výsledek dále oslabí postavení šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, zatímco SPD, která se znovu propadla pod deset procent, jde na východě Německa o holé přežití. Ve straně tak znovu mohou posílit hlasy požadující ukončení současné celoněmecké vlády.

Témata:  volby v Německu Angela Merkelová AfD levice Konzervativní unie CDU/CSU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.