Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Palestinci v Gaze umírají hlady, tvrdí WHO. Je třeba zajistit pomoc

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Obyvatelé Pásma Gazy umírají hlady kvůli omezování humanitární pomoci, prohlásil ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan.

"Tito lidé umírají hlady a tlačí je až na pokraj. Nejsou zapojeni do konfliktu… a měli by požívat ochrany, stejně tak i jejich zdravotnická zařízení," prohlásil Ryan během tiskové konference.

Mezinárodní soudní dvůr (ICC) se sídlem v Haagu v pátek Izraeli nařídil, aby povolil přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy, ale nepřikázal mu zastavit vojenskou operaci v této palestinské enklávě. Zároveň žádal, aby tam Izrael omezil ztráty na životech a škody.

Světový potravinový program (WFP) už dříve varoval, že obyvatelé Pásma Gazy stále čelí rostoucímu nedostatku potravin a každý den vzrůstá riziko hladomoru.

Studie provedená loni od 24. listopadu do 7. prosince podle AFP ukazuje, že všech 2,2 milionu lidí žijících v této palestinské enklávě se potýkalo s kritickou úrovní akutní potravinové nejistoty. "Katastrofickým hladem" pak má trpět až půl milionu lidí.

Mluvčí WFP pro Blízký východ Abeer Etefaová uvedla, že od té doby se situace zhoršovala. Více než půl milionu lidí čelí extrémní úrovni potravinové nejistoty, a riziko hladomoru se zvyšuje kvůli omezeným dodávkám potravinové pomoci způsobeným konfliktem.

Izraelští představitelé odmítají přibližně 70 procent požadavků na dodávky potravin na sever Pásma Gazy. Ve středu Světový potravinový program do Pásma Gazy přivezl 200 tun potravin pro přibližně 15 000 lidí.

Mluvčí zdůraznila, že i když někteří obyvatelé Pásma Gazy utekli na jih během izraelské vojenské kampaně, stále na severu žije 300 000 až 400 000 lidí. WFP apeluje na nutnost zajištění pravidelných dodávek potravin do této oblasti, kde v průběhu tříměsíční války mezi Hamásem a Izraelem zahynulo již více než 26 000 lidí, převážně civilistů.

ICC rozhodl, že Izrael musí ihned přijmout konkrétní a efektivní opatření k zajištění poskytování neodkladně potřebných základních služeb a humanitární pomoci, aby se řešily nepříznivé životní podmínky, jimž čelí Palestinci. Dále nařídil přijmout opatření k zabránění a trestání přímého a veřejného podněcování k páchání genocidy.

"Soud si uvědomuje rozsah humanitární tragédie, která se odvíjí v regionu a je hluboce znepokojen přibývajícími ztrátami lidských životů a utrpením," řekla předsedkyně tribunálu Joan Donoghueová.

Rozhodnutí ICC bylo vřele přivítáno Jihoafrickou republikou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naopak prohlásil, že Izrael bude i nadále podnikat nezbytné kroky k obraně své země.

Netanjahu opět odmítl obvinění z genocidy jako "pobuřující" a zdůraznil, že Izrael bude pokračovat ve své obraně. Připomněl, že každá země má právo bránit se, a označil pokus omezit toto základní právo za diskriminaci židovského státu.

Jihoafrická republika označila verdikt za rozhodující vítězství mezinárodního práva a důležitý krok směrem k dosažení spravedlnosti pro palestinský lid. Přes protesty Izraele a jeho žádost, aby ICC případ nevzal, soud oznámil, že se bude žalobou zabývat a vydal šest předběžných opatření na ochranu Palestinců v Pásmu Gazy. Páteční rozhodnutí je dočasné, a posouzení obvinění z genocidy může trvat několik let, jak upozornila agentura AP.

Témata:  Gaza (palestinské město v Pásmu Gazy) WHO

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.