Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po Polsku zakázalo dovoz ukrajinského obilí také Maďarsko

Maďarsko
Maďarsko
Foto: Pixabay

Maďarsko zakázalo dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, oznámila v noci na dnešek tamní média. K podobnému kroku se nedávno rozhodla také Varšava. Maďarský zákaz má stejně jako v polském případě platit do 30. června.

Ministr zemědělství István Nagy podle serveru 24.hu oznámil, že vláda je odhodlána hájit zájmy maďarských zemědělců, a proto při absenci účinných opatření ze strany Evropské unie dočasně zakazuje dovoz obilí a olejnatých kultur z Ukrajiny. Zákaz se týká také několika dalších zemědělských produktů.

Další pokračování dovozu ukrajinského obilí by podle ministra způsobilo maďarskému zemědělství tak vážné škody, že bylo nutné přijmout mimořádná opatření. Ukrajinské zemědělství vzhledem k extrémně nízkým výrobním nákladům a možnosti bezcelního obchodu s EU začalo na evropský trh vyvážet obilí a olejnatá semena, velké množství drůbeže, vajec a medu, což mařilo odbytové možnosti maďarských a dalších středoevropských rolníků, argumentoval Nagy.

Zdůraznil, že omezení dovozu do Maďarska je dočasné a potrvá do 30. června, což by mělo EU poskytnout dost času, aby přehodnotila bezcelní obchod s Ukrajinou. Zemědělci očekávají od unie spravedlivé tržní podmínky pro evropské zemědělství, prohlásil Nagy.

Obilí z Ukrajiny, které se po začátku ruské invaze kvůli zablokovaným černomořským přístavům začalo převážet pozemní cestou přes Polsko a další země, zaplavilo trhy těchto tranzitních zemí. Mělo přitom pokračovat do zemí v Africe a na Blízkém východě, které jsou ohroženy nedostatkem potravin. Polští zemědělci už od loňského léta upozorňovali, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni tak nejsou schopni konkurovat.

Polský zákaz dovozu platí od soboty. Podle nařízení, které zveřejnil ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda, se počítá s platností zákazu do 30. června, uvedla televize TVN 24. V příloze nařízení je vyjmenováno zboží, které je zakázáno dovážet. Seznam obsahuje obilí, cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len a konopí, ovoce a zeleninu, vína, hovězí a telecí maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a včelí produkty.

Polský ministr zemědělství Robert Telus řekl, že polská vláda ukrajinskou stranu o chystaném zákazu informovala v pátek. "Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší," zareagoval ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. "Ukrajinští zemědělci mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích," dodal. Solskyj připomněl, že před týdnem se s Telusem dohodl, že pšenice, kukuřice, slunečnicová semena a řepka budou do 1. července přes Polsko jen převáženy.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dnes podle agentury PAP ujistil, že polská strana je otevřena jednáním s Ukrajinou o jejím návrhu nového ujednání o spolupráci. "Samozřejmě jsme otevřeni jednáním, které se mají konat v blízké budoucnosti," řekl i ministr zemědělství Telus, který dodal, že se svým protějškem z Ukrajiny by se měl setkat v pondělí. Mluvčí Müller současně obhajoval zákaz dovozu ukrajinských zemědělských výrobků jako "nezbytné opatření" ke stabilizaci polského trhu v situaci, kdy Evropská komise po řadu týdnů nepodnikla žádné "uspokojivé kroky", ačkoliv ji představitelé Polska, Slovenska, Rumunska, Bulharska a Maďarska ve společném dopise o situaci informovali.

Slovensko tento týden zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí, toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví.

Témata:  Maďarsko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.