Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními "loutkovodiči". Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.
"Od Západu nic nechceme, chceme mít klid. NATO se však s manickou vytrvalostí, která by šla využít lépe, plíží k ruským hranicím, " řekl Rjabkov a obvinil Západ, že straší sousedy Ruska.
Německo, Spojené státy a řada dalších zemí včetně Polska, Británie, Kanady nebo Finska a Norska minulý týden oznámily, že Ukrajině dodají moderní a modernizované tanky. V případě Německa půjde o stroje Leopard 2, v případě Spojených států o tanky M1 Abrams.
K tomu, aby Rusko bylo schopné jednat se Spojenými státy o řešení bilaterálních problémů, bude podle Rjabkova nutné postupovat malými kroky. "Doufáme, že taktika malých kroků nám umožní dojít ke vzájemně přijatelným řešením v nejdůležitějších věcech týkajících se bilaterálních vztahů," řekl Rjabkov.
Moskva bude pokračovat s Washingtonem v jednáních o další výměně vězňů, ale podle tohoto ruského diplomata je nepravděpodobné, že by rozhovory skončily výměnou všech lidí vězněných v té nebo oné zemi. Rusko a Spojené státy si v prosinci po několikaměsíčním vyjednávání vyměnily dva prominentní vězně, ruské úřady propustily americkou basketbalistku Brittney Grinerovou výměnou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, vězněného v USA.
Rjabkov také upozornil, že je "celkem možné", že dohoda Nový START se Spojenými státy, jejíž platnost vyprší v únoru 2026, s tímto datem skončí. Jednání obou zemí o obnovení inspekcí v rámci této smlouvy, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, byla na poslední chvíli zrušena loni v listopadu a od té doby ani jedna ze stran nesouhlasila s harmonogramem pro další rozhovory.
Těžká jsou podle Rjabkova jednání o vytvoření bezpečnostní zóny kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusko okupuje od loňského března. Obvinil Kyjev, že jen zdržuje. "Předali jsme naše návrhy šéfovi Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelu Grossimu, ale Kyjev mu zatím nedal jasnou odpověď," řekl Rjabkov. Rusko i Ukrajina se v uplynulých měsících vzájemně obviňovaly z ostřelování této elektrárny, která je největší v Evropě. Od září v ní působí několik odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Témata: Rusko, Ukrajina, válka na Ukrajině
Související
17. května 2026 11:37
5. května 2026 10:49
3. května 2026 11:37
2. května 2026 14:58
1. dubna 2026 10:02
