Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle budoucí šéfky EK je klima pro Evropu existenční problém

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Boj s klimatickými změnami je pro Evropu existenční otázka, kterou je třeba řešit okamžitě. Europoslancům to dnes řekla nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž tým by měl dnes Evropský parlament potvrdit.

Německá politička také prohlásila, že chce modernizovat rozpočet EU s ohledem na nové priority, mezi které vedle klimatické politiky patří také digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá rovněž zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích.

"V boji proti klimatickým změnám už nemůžeme propást ani chvíli," řekla von der Leyenová, která hodlá unijní země přesvědčit, aby se zavázaly k dosažení takzvané uhlíkové neutrality do poloviny století.

Zdůraznila, že pro regiony nyní závislé na těžbě uhlí vytvoří komise nový fond, který jim bude pomáhat s přechodem k ekologicky odpovědnému hospodářství. Vedle samotných unijních financí by měl podle ní fond počítat se zárukami na soukromé investice, které chce komise do této oblasti přilákat.

Další z priorit, které dnes von der Leyenová zdůraznila, je digitalizace evropské ekonomiky. V souvislosti s ní rovněž hodlá modernizovat víceletý rozpočet EU pro roky 2021 až 2027, o němž budou v příštích měsících vyjednávat lídři unijních zemí.

V ekonomické oblasti von der Leyenová přislíbila dokončení unie kapitálových trhů, která podle ní zlepší přístup k financím pro malé a střední podniky. Jejím cílem je také dokončení bankovní unie.

Čerpání peněz z nového rozpočtu pro období 2021 až 2027 chce velká část unijních zemí spojit s dodržováním vlády práva. Současná EK vede kvůli porušování principů právního státu řízení s Polskem a Maďarskem. Von der Leyenová slíbila zajistit respektování právního státu ve všech zemích bez rozdílu, což bude mít v její exekutivě na starosti česká místopředsedkyně Věra Jourová.

"Musíme se zaměřit na dialog a prevenci, ale neváhat sáhnout ke všem nutným prostředkům," připustila dnes německá politička možné pokračování kárných procedur.

Zásadní otázkou bude pro ni rovněž vyřešení reformy azylového systému, o kterou se unie neúspěšně snaží od migrační krize v roce 2015. "Evropa musí být schopna přijít s reakcí, která je zároveň humánní i efektivní," prohlásila dnes von der Leyenová.

Po vystoupení von der Leyenové promluvili lídři evropských politických frakcí. Většina z nich komisi podpořila, námitky zněly od konzervativců, ale také z levicových řad.

Manfred Weber z Evropské lidové strany (EPP) řekl, že komise je sestavena dobře. Nepřekvapil tím, sama von der Leyenová se k EPP hlásí. Weber mluvil také o plánech pro další roky, včetně uzavření nových obchodních dohod či tvorbě pracovních míst.

Iraxte Garcíaová (S&D) uvedla, že její frakce dala von der Leyenové důvěru zejména kvůli slibu transformace EU tak, aby byla citlivá k životnímu prostředí. Změna však podle socialistů musí být "udržitelná a sociálně spravedlivá". O ekologických cílech komise mluvila také zelená europoslankyně Ska Kellerová. Zdůraznila, že ochrana klimatu není možná bez změn v průmyslové politice. "Zelená hesla nestačí", varovala.

Raffaele Fitto (ECR) naopak poznamenal že opatření na ochranu klimatu musí být doprovázena ochranou právě průmyslu. Martin Schirdewan (GUE-NGL) o předchozí komisi hovořil kriticky a vyjádřil naději, nový tým bude jednat jinak. "V příštích letech budeme sledovat vás a vaši komisi a zasadíme se změnu o kurzu," dodal.

Témata:  Evropa europoslanci Ursula von der Leyenová klimatická změna Evropská komise (EK) ekonomika Německo

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.