"Sama jsem o tom věděla od poloviny minulého týdne," řekla Rennerová v rozhovoru se zpravodajskou televizí n-tv. Poznamenala, že některá média měla informace o zátahu i s dvoutýdenním předstihem. "Známa byla jména obviněných, jejich adresy a plánovaný čas zátahu," řekla.

Plány razií sice nejvyšší státní zastupitelství označilo jako tajné, ale zároveň o nich byla informována řada lidí, což Rennerová považuje za nezodpovědné. "Neměly se o tom dozvědět žádné nepovolané třetí osoby, aby nebylo ohroženo vyšetřování. Utajení je ale složité, pokud jsou cílové osoby a časy předem známé. Existovalo tak riziko, že se měsíce plánovaná akce se nezdaří," uvedla.

Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara a že se zátahem se vyčkávalo na získání dostatku důkazů. "Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou," dodal.

Německá média nyní ale poukazují na to, že extremisté mohli být varováni. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová tvrdí, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie, takže žádné informace neunikly. Podle Rennerové se teprve ukáže, zda radikálové razii nečekali a zda kvůli tomu nějaké klíčové důkazy nezničili.

"Informace se předem rozšířily tak, že to působí jako nějaké PR akce," řekla s dodala, že boj proti terorismu musí být prováděn citlivě a nesmí se stát estrádou.

Na rozhovor Rennerové upozornil na twitteru i poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Jednou ze zadržených byla i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD Birgit Malsacková-Winkemannová. Bystroň také napsal, že razie byla největším zneužitím moci v dějinách spolkové republiky a masivním zastrašováním celé opozice.

Řada německých politiků po zátahu hovořila o tom, že AfD je pro německou demokracii nebezpečná. To uvedli mimo jiné spolušéfka Zelených Ricarda Langová nebo durynský sociálnědemokratický ministr vnitra Georg Maier. Strana, která měla kvůli svým postojům řadu problémů s úřady a také tajnými službami, se tak dostává pod tlak. Vedení AfD sice vyšetřování plně podpořilo a radikální názory spiklenců odmítlo, přesto se uvnitř strany podle deníku Neue Zürcher Zeitung hovoří o politicky motivovaných raziích.

Po zátazích, které se odehrály nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii, bylo obviněno 54 lidí. Skupina, kterou vyšetřovatelé označují jako teroristické uskupení, se hlásila k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky.