Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politico vybralo za nejvlivnější osobnost Evropy Merkelovou

Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Nejvlivnější osobností Evropy se letos podle bruselského webu Politico stala německá kancléřka Angela Merkelová. Mezi osmadvacítkou vybraných osobností vyčnívala mimo jiné aktivní snahou provést Evropskou unii koronavirovou krizí.

Trojicí osobností ovládajících tři kategorie, do nichž je seznam rozdělen, tvoří italský premiér Giuseppe Conte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a tvůrce ruské komunikační platformy Telegram Pavel Durov. Mezi vlivné postavy zařadil web i pražského primátora Zdeňka Hřiba.

"Nic neodráží stav dnešní evropské politiky lépe než fakt, že její standardu nese politička mířící na odpočinek," napsalo v hodnocení Merkelové Politico s odkazem na její avizovaný odchod z politiky v příštím roce. Kancléřka podle webu stejně jako v minulých případech dokázala provést Evropu krizí, když myslela spíše na "stabilitu než na ambice". Poradila si jak s vytvořením krizového fondu EU, k jehož odblokování se snaží přesvědčit Maďarsko a Polsko, tak s konfrontačním přístupem lídrů typu Donalda Trumpa či Vladimira Putina, soudí Politico.

Ital Conte si podle redace webu zasloužil první příčku v kategorii aktivních hybatelů dění (doers) tím, že se vyrovnává s řadou výzev od covidu-19, který jeho zemi letos zasáhl jako první z EU, přes nesourodost italské vlády až po přesvědčování dalších unijních zemí o nezbytnosti vytvoření krizového fondu, jehož čtvrtinu má získat právě Itálie.

Mezi dalšími osobnostmi v této kategorii jsou ředitelka Evropské agentury pro léčiva Emer Cookeová, šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová či maďarský premiér Viktor Orbán.

Von der Leyenová uspěla v kategorii snílků (dreamers) proto, že v prvním roce ve funkci prezentovala ambiciózní návrhy na aktivnější společný přístup EU v řadě oblastí. Nenechala se odradit ani koronavirovou pandemií, kterou chce využít k posílení role Bruselu, píše web. Dodává přitom, že některé plány německé političky patrně narazí na odpor členských států.

Mezi další osobnosti této kategorie zařadilo Politico například předsedkyni německých zelených Annalenu Baerbockovou, vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou nebo britského fotbalistu Marcuse Rashforda za jeho vlivnou kampaň proti hladovění dětí. Pražský primátor Hřib se do této skupiny dostal za to, že se snaží z české metropole učinit "maják naděje pro liberály v regionu sklouzávajícímu k pravicovému autoritářství".

Třetí kategorii označovanou webem jako narušitelé (disruptors) ovládl Durov, jehož síť Telegram poskytuje platformu pro šíření jakýchkoli informací. Kromě například shromáždění běloruské opozice se pomocí Telegramu mohou smlouvat i lidé propagující násilí, zdůvodnil web svůj výběr. Mezi další lidi v této kategorii zařadil ruského prezidenta Vladimira Putina, novou vůdkyni italské krajní pravice Giorgiu Meloniovou či rakouského aktivistu bojujícího za bezpečnost internetu Maxe Schremse.

Témata:  Angela Merkelová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 15:27

Netanjahu označil zatykač ICC za absurdní. Zdecimoval Pásmo Gazy, reaguje OSN

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin varuje před třetí světovou. Útokem hrozí i dalším zemím

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.