Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko a Česko chtějí EU společně požádat EU o peníze na uprchlíky

Mateusz Morawiecki a Petr Fiala.
Mateusz Morawiecki a Petr Fiala.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po dnešním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300.000.

"Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu," zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.

Fiala uvedl, že obě země se dosud dokázaly s "neuvěřitelnou uprchlickou vlnou" z Ukrajiny vypořádat, upozornil ale, že dlouhodobě tento příliv nelze zvládnout bez solidární podpory dalších zemí EU. "Neměníme stanovisko. Za migrační krize v roce 2015 jsme byli proti kvótám a přerozdělování - a ani teď nechceme přerozdělování," řekl s připomínkou tehdejšího odmítnutí středoevropských zemí EU pomoci tehdy migrací těžce zasažené Itálii a Řecku převzetím části žadatelů o azyl, často původem z válkou zničené Sýrie, ale také z afrických zemí. "Lidé (z Ukrajiny) neutíkají, aby si zlepšili situaci, ale aby si zachránili životy," upozornil Fiala.

"Na většinu otázek se díváme naprosto shodně," prohlásil Fiala po jednání s polským hostitelem. Praha a Varšava podle něj nepochybují, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mají postupovat proti Rusku co nejtvrději, ani o tom, že je záhodno co nejvíce podporovat Ukrajinu, čelící agresi Ruska.

"Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku, a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ní stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře," zdůraznil český premiér.

"Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech," ujistil Fiala. Nesouhlasí s postojem s Maďarska, které se rozhodlo přistoupit na placení v rublech, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští. "Pokud neukážeme Rusku jednotu a shodný postoj, proděláme na tom všichni," varoval.

"Zásadně nesouhlasíme s maďarským stanoviskem okolo války na Ukrajině. Očekáváme odsouzení válečných zločinů," zdůraznil Morawiecki.

Česko je z 90 procent závislé na ruském plynu, připustil Fiala. Praha se chce závislosti na ruských fosilních zdrojích zbavit, a k tomu může výrazně pomoci Polsko, uvedl s tím, že znovu se má otevřít jednání o vybudování plynovodu Stork 2 mezi oběma zeměmi a Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Vznikne také pracovní skupina, která by měla na starosti další postup v situaci ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Oba premiéři také uvedli, že chtějí v EU znovu otevřít otázku obchodu s emisními povolenkami, který ovlivňuje ceny energií.

Fiala avizoval obnovení tradice společných jednání vlád obou zemí. To příští by se mělo konat Praze na přelomu května a června.

Témata:  Česká republika Polsko uprchlíci Mateusz Morawiecki

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.