Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko se připravuje na plnohodnotný konflikt

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy
Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy
Foto: Twitter Mariusz Blaszczak

Polsko plánuje v nadcházejících letech výrazně zvýšit počet svých vojáků a zároveň posílá další jednotky na hranici s Běloruskem. Generál Wiesław Kukuła, náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, navíc upozorňuje na potřebu přípravy na plnohodnotný konflikt, uvedl bulharský server Novinite.

Generál Kukuła na tiskové konferenci zdůraznil důležitost připravit se nejen na asymetrické konflikty, ale i na celkové války. Podotkl, že je třeba najít rovnováhu mezi misemi na hranicích a intenzitou vojenského výcviku.

Na stejné akci promluvil i náměstek ministra obrany Paweł Bejda, který oznámil, že od srpna se počet vojáků na východní hranici Polska zvýší z 6000 na 8000. Navíc, dalších 9000 vojáků je připraveno k nasazení do 48 hodin.

Polská armáda měla na konci minulého roku asi 190 000 vojáků, plánuje ale tento počet během několika let zvýšit na 300 000, což představuje nárůst téměř o 58 %, připomíná Reuters.

I když je momentálně zájem o vstup do armády vysoký, generál Kukuła varuje, že tento trend nemusí být trvalý. Armáda tak musí rozhodnout, zda přijmout nové zájemce, i když pro ně nemá připravený rozpočet a vybavení.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila Varšava své obranné výdaje na více než 4 % HDP.

V květnu Polsko oznámilo detaily programu "Východní štít" v hodnotě deseti miliard zlotých (2,4 miliardy eur), zaměřeného na posílení obrany podél hranice s Běloruskem a Ruskem, který by měl být realizován do roku 2028.

Napětí na hranicích s Běloruskem trvá již delší dobu. Od roku 2021 Bělorusko využívá migrace z Blízkého východu přes polské hranice k vyvolávání napětí v EU a také podporuje ruské vojenské přesuny v souvislosti s invazí na Ukrajinu.

Polsko proto v květnu oznámilo plány na posílení a opevnění svých hranic s Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad s cílem odradit případného agresora. 

Podle polského ministerstva obrany bude systém na hranicích součástí regionální obranné infrastruktury, kterou Polsko buduje ve spolupráci s pobaltskými zeměmi Litvou, Lotyšskem a Estonskem, které také leží na východním křídle NATO.

Projekt Východní štít "výrazně posílí odolnost země vůči vojenským hrozbám z východu, omezí mobilitu vojsk protivníka a zároveň poskytne výhodu polským jednotkám a civilistům," vysvětlilo ministerstvo obrany.

Od léta 2021 překročily nebo se pokusily překročit hranici mezi Běloruskem a Polskem tisíce migrantů, zejména z Blízkého východu. Varšava a západní země tvrdí, že tento příliv migrantů organizují Minsk a Moskva v rámci "hybridního" útoku s cílem destabilizovat EU.

Aby zastavila příliv migrantů, postavila předchozí polská vláda v roce 2022 na hranicích s Běloruskem pět metrů vysoký plot vybavený kamerami a pohybovými senzory, připomíná AFP. Kabinet Donalda Tuska trvá na tom, že tato opatření je třeba posílit.

Polsko už dříve uvedlo, že se chystá investovat devět miliard zlotých (přibližně 58 miliard korun) do zlepšení bezpečnostních opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to premiér Donald Tusk. Varšava plánuje i výstavbu opevnění. 

Témata:  Polsko armáda Polsko

Související

Aktuálně se děje

5. května 2025 17:11

OBRAZEM: Další vzácná návštěva v Česku. Přijel jeden z evropských králů

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva

Německo zažilo nevídaný otřes. Volby vyhrál Merz, kancléřem zůstává Scholz

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.