Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Požadavek Kyjeva na dodávku stíhacích letounů rozděluje jednotu NATO, píše AP

NATO
NATO
Foto: NATO

Otázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny, napsala dnes agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy z vyostření téměř rok trvajícího konfliktu.

Spojené státy v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Jednou z nich je formální žádost, kterou by mohl podat ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov při dnešní návštěvě Paříže.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout, napsal list The Guardian. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Polsko je spolu s ostatními zeměmi na východním křídle Severoatlantické aliance největším zastáncem poskytování vojenské pomoci Ukrajině, i vzhledem k možné hrozbě z Ruska, píše AP. K dodání stíhacích letounů a dalších potřebných zbraní vyzval v pondělí litevský prezident Gitanas Nausėda.

Británie nepovažuje za praktické posílat na Ukrajinu své stíhačky, uvedl dnes mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. "Britské stíhačky jsou extrémně sofistikované a trvá měsíce, než se s nimi naučíte létat. Vzhledem k tomu se domníváme, že není praktické posílat tyto letouny na Ukrajinu," řekl novinářům. "Budeme i nadále diskutovat s našimi spojenci o tom, co považujeme za správný přístup," dodal.

Kreml dnes Polsko a pobaltské státy označil za provokatéry, kteří "udělají vše pro to, aby vyvolali další konfrontaci". Nausėdu a ostatní lídry varoval, že nepřemýšlejí nad důsledky svých rozhodnutí.

Kyjev od konce loňského února, kdy na Ukrajinu vstoupila ruská vojska, opakovaně naléhá na západní spojence, aby mu poskytly zbraně. Stíhačky jsou podle něj nezbytné vzhledem k ruské vzdušné převaze. Předpokládá se, že Ukrajina i Rusko nyní budují svůj arzenál pro očekávanou ofenzívu v nadcházejících měsících. Boje se na mnoha místech přes zimu zastavily na mrtvém bodě, podle analytiků se však očekává, že Rusko po porážkách v létě a na podzim hodlá převzít iniciativu.

Témata:  Armáda Ukrajina Ukrajina NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 15:17

Od pondělí bude na Ukrajině platit příměří, prohlásil Trump po jednání koalice ochotných. Jinak Rusko uvidí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.