Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka už neproudí žádný plyn

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí Evropské unie se dnes snížil zhruba o 25 procent. Příčinou je rozhodnutí Kyjeva zastavit klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. Je to poprvé od invaze, co je export plynu přes Ukrajinu omezen, problémy to ale zatím odběratelům v EU nezpůsobuje, vyplývá z jejích vyjádření. Ruský plyn se do EU dostává hlavně severní trasou přes plynovod Nord Stream 1 do Německa.

Požadavky na tranzit ruského plynu přes Sochranovku dnes klesly na nulu, informovala ráno agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit touto cestou kvůli aktivitám ruských vojsk přeruší, ale upozornil, že dodávky lze přesměrovat přes propojovací bod Sudža. Odběratelé si zatím na nedostatek plynu nestěžují a cena klíčového termínového kontraktu na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po přechodném růstu prakticky celý den klesala.

Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabší poptávce od evropských odběratelů se snížil.

Ukrajinský provozovatel plynovodů GTSOU sdělil, že ode dneška zastaví dodávky přes Sochranovku kvůli zásahu vyšší moci. Tato klauzule se uplatňuje, když podnik zasáhne událost, kterou nemůže sám nijak ovlivnit. Z přerušení firma obvinila Moskvu a nabídla přesun dodávek přes jiné trasy. Plynovod přes Sochranovku vede přes ukrajinskou Luhanskou oblast, jejíž část je pod kontrolou proruských separatistů.

Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že je technologicky nemožné přesunout všechny objemy do propojovacího bodu Sudža, jak navrhuje ukrajinský podnik GTSOU. Gazprom také odmítl důvody Kyjeva pro vyhlášení vyšší moci na tranzit plynu, Ukrajinci podle něj v uplynulých týdnech v Sochranovce "nerušeně pracovali".

Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov agentuře Interfax řekl, že Gazprom dnes dodá přes Ukrajinu 72 milionů metrů krychlových plynu, což je méně než v úterý. Neupřesnil však, zda je to v souladu s požadavky klientů v Evropě. Údaje podle Reuters ukázaly, že žádosti o tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu na vstupním bodě Sudža dnes činily téměř 72 milionů metrů krychlových. V úterý bylo přes Ukrajinu do Evropy přepraveno 95,8 milionu metrů krychlových plynu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červnu se v TTF odpoledne pohybovala kolem 95 eur za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak pokles o více než tři procenta. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu. TTF je pro cenu plynu v Evropě určující.

Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou pro ruský plyn do Evropy je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Tok plynu plynovodem Nord Stream 1 byl dnes stabilní a německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že dodávky do Německa jsou i nadále zajištěny. Plynovod Jamal, který obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, dnes opět fungoval v obráceném režimu. Dodávky z Německa do Polska byly mírně nižší, uvedl provozovatel plynu Gascade. Moldavský provozovatel plynovodu Moldovagaz uvedl, že země nebyla rozhodnutím Kyjeva pozastavit tranzit plynu z Ruska po důležité trase nijak dotčena.

Německý úřad pro regulaci energetických sítí Bundesnetzagentur oznámil, že dovoz plynu do Německa je stabilní. Zhruba 25procentní pokles toku přes stanici Waidhaus na hranici s Českou republikou více než kompenzovaly vyšší objemy z Norska a Nizozemska. Žádné problémy neregistruje ani Česko, které naprostou většinu plynu odebírá přes německé území.

Současná situace podle ukrajinského provozovatele plynovodů GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov ležící na územích okupovaných ruskými vojsky. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou zhruba pro 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na ČR

Zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu do České republiky. Touto cestou do ČR proudí jen malá část dodávek, více než 99 procent plynu přitéká z Německa. Na twitteru to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka dnes klesly na nulu. Uvedla to agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil v oblasti přeruší, ale upozornil, že dodávky je možné přesměrovat přes propojovací bod Sudža. Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabému zájmu evropských odběratelů se snížil.

"Dodávky plynu do ČR jsou plynulé a tuzemské zásobníky se plní tempem přes 25 milionů kubíků za den, což odpovídá přibližně dvojnásobku denní spotřeby v létě. Současné tuzemské zásoby přesahují 1,25 miliardy kubíků a jsou více než dvojnásobné oproti loňsku," uvedl Síkela.

Společnost Net4Gas, provozovatel přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR, zaznamenala dnes nárůst tranzitu plynu přes Českou republiku ze západu na východ. "To naznačuje, že některé objemy tranzitu plynu mohly být přesměrovány z ukrajinského koridoru na severní exportní trasu například přes Bělorusko, Polsko a Německo," řekl ČTK mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý.

"Dodávky plynu do ČR poslední rusko-ukrajinský spor o způsob přepravy přes ukrajinské území nikterak neovlivní a zřejmě nebude mít ani významnější cenové důsledky," řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Stanice Sochranovka se podle něj nachází v Luhanské oblasti pod kontrolou Ruska dlouhodobě a spory, zda se odčerpává plyn, nebo se neodčerpává, nelze nezávisle ověřit. "Nicméně je pochopitelné, že se Ukrajina snaží získat co největší kontrolu nad svým přepravním systémem, jehož poškození se obě válčící strany zatím úzkostlivě vyhýbají. I v případě naprostého přerušení přepravy plynu přes Ukrajinu, což není na pořadu dne, jsou k dispozici trasy přes Baltské moře a Polsko. Z pohledu evropských odběratelů jsou zatím závazky plněny," uvedl Gavor.

"Sledujeme jednu z dalších manipulací Ruska s trhem, respektive jeho snahu vytvářet obavy a šířit paniku a tím ovlivňovat cenu. V tomto případě jde pravděpodobně o snahu ukázat na Ukrajinu jako na zdroj problému s dodávkami plynu. Strategicky to moc nedává smysl, ale možná, že už Rusko pochopilo, že jeho dodávky plynu do EU střednědobě skončí a snaží se nyní alespoň takticky dosahovat co nejvyššího zisku," uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Technické bariéry přesměrování plynu do uzlu Sudža podle něj pravděpodobně nejsou. "Uzavření uzlu Sochranovka však může zkomplikovat dodávky plynu ze střední Asie. Odpovědí na straně kteréhokoliv odběratele ruského plynu by mělo být jednoznačně zintenzivnění příprav přechodu na dodávky plynu ve formě LNG," dodal Macenauer.

Ukrajinský provozovatel plynovodů GTSOU sdělil, že ode dneška zastaví dodávky po této trase kvůli zásahu vyšší moci. Tato klauzule se uplatňuje, když podnik zasáhne událost, kterou nemůže sám nijak ovlivnit. Z přerušení firma obvinila Moskvu a nabídla přesun dodávek přes jiné trasy. Plynovod přes Sochranovku vede přes Luhanskou oblast, jejíž část je pod kontrolou proruských separatistů.

Témata:  zemní plyn Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy