Čaputová volila v Pezinku, v hlavním městě Bratislavě odevzdali hlas předseda parlamentu Boris Kollár a předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor, informovala agentura TASR.
Hlava státu zdůraznila, že lidé dnes mají příležitost vyjádřit, jaké Slovensko chtějí do budoucna. "Hlas každého z nás má stejnou hodnotu, každého z nás bude stejně slyšet. Proto chci požádat všechny, kteří ještě váhají, zdali mají jít volit, aby volit šli," uvedla.
Prezidentka se domnívá, že jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která vzejde z voleb, bude pokusit se smířit společnost. Čaputová hodlá postupovat ve smyslu ústavy, aby co nejrychleji vznikla vláda s většinovou podporou v parlamentu.
Ódor podotkl, že voliči mají na výběr z mnoha stran. "Já jen poprosím všechny spoluobčany, pro které je budoucnost této země důležitá, je třeba jít volit. Pokud nepůjdete, někdo jiný rozhodne za vás. Možná právě takový člověk, s jehož názory nesouhlasíte," poznamenal.
Dosavadní průběh předčasných voleb se neobešel bez incidentů. V Kostoľanoch pod Tribečom v okrese Zlaté Moravce zasahovala ve volební místnosti policie, protože muž poškodil urnu. Podle předsedkyně okrskové volební komise nebyl ovlivněn průběh hlasování.
V jednom z volebních okrsků v bratislavské Petržalce bude hlasování prodlouženo o 40 minut do 22:40 kvůli zdravotní indispozici jednoho z členů komise. Podle TASR pravděpodobně dojde k prodloužení volebního moratoria.
Voliči dnes mohou odevzdat hlas v 5 996 volebních okrscích do 22. hodiny. Korespondenčně hlasovalo rekordních 58 779 voličů ze zahraničí. Zákonná lhůta na doručení obálky vypršela v pátek ve 12 hodin.
Předvolební průzkumy favorizují Smer-SD a Progresívne Slovensko, obě strany mají okolo 20 procent hlasů. Smer měl v posledním průzkumu veřejného mínění o 0,8 % hlasů víc. Necelých 12 procent by získal Hlas-SD, koalice OĽaNO a priatelia 8,2 procent. Přes potřebných pět procent by se dostaly Republika, Svoboda a Solidarita, Kresťanskodemokratické hnutie a Slovenská národná strana.
Předčasné parlamentní volby na Slovensku jsou vyhlášeny na sobotu 30. září. Politická krize v zemi nastala po pádu vlády Eduarda Hegera a konci předchozího Matovičova kabinetu.
