Novotný uvedl, že v souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině se v oblasti bezpečnosti děje mnoho událostí, které by dříve byly jen těžko představitelné. Ruský prezident Vladimir Putin napadením Ukrajiny podle Novotného dosáhl toho, že Finsko a Švédko, tedy země s dlouholetým neutrálním statusem, zvažují, že v nejbližší době požádají o vstup do NATO.

"Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska," uvedl Novotný.

Z pětice severských zemí se krátce po druhé světové válce k NATO připojily Dánsko, Norsko a Island. Švédsko, které si nejprve přálo společnou obrannou politiku všech severských zemí, se poté přiklonilo k neutralitě, podobně uvažovalo i Finsko. Po desetiletí si tak obě země podle experta pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů. Finsko v ní podle Novotného vidělo sice komplikovaný, ale přijatelný způsob, jak si udržet vnitřní demokratické pořádky i pod tlakem vítězného Sovětského svazu po druhé světové válce. Ve Švédsku se vlády podle něj odkazovaly až k důsledkům napoleonských válek a v distanci od konfliktů viděly záruku své bezpečnosti.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se obě země začaly podle Novotného více orientovat na Západ, kdy se v roce 1995 staly členy Evropské unie. Intenzivnější začala být podle něj i spolupráce s NATO, kdy v roce 1994 vstoupily do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru. "Finsko i Švédsko jsou jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO a byli nebo jsou důležitým přispívateli do operací a misí pod vedením NATO na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku," uvedl Novotný. Doplnil, že Finsko a Švédsko jsou tak už v této chvíli intenzivně propojeny s činností NATO a aliance samotná je považuje za své nejbližší a významné partnery.

Pokud se vstup obou zemí do NATO uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů. Finsko a Švédsko mají i dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři. "Přijetím by se podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy, přičemž NATO by ovládlo prostor mezi Norskem a pobaltskými zeměmi, které už jsou jejími členy. Tím by došlo i k usnadnění případné obrany Estonska, Lotyšska a Litvy," míní expert.

Aliance by podle něj získala také vojensky. Uvedl, že Finsko má všeobecnou brannou povinnost a disponuje početnými zálohami. V případě války může tato země s 5,5 miliony obyvatel podle Novotného rychle povolat přes 200.000 branců, v krajním případě až 900.000 rezervistů. Protože se Finsko i Švédsko účastní cvičení NATO už od roku 1997, lze podle něj konstatovat, že pokud by vyvstala nutnost, bylo pro ně poměrně snadné operovat v součinnosti s jednotkami států Severoatlantické aliance. "Pokud se vše podaří vyřešit a obě země do NATO nakonec vstoupí, což je zájmu aliance, jednalo by se o prohru ruské diplomacie, která byla vyvolána ruskou agresí," uvedl Novotný.