Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin Lukašenkovi slíbil vojenskou pomoc. Běloruský prezident nové volby odmítl

Alexandr Lukašenko
Alexandr Lukašenko
Foto: Profimedia

Běloruský prezident Lukašenko dnes znovu hovořil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci v Bělorusku po prezidentských volbách. Prezidenti se podle agentury TASS shodli na potřebě společné reakce na vnější hrozby. Putin potvrdil, že Ruská federace je připravená poskytnou pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci.

Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.

"Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout nutnou podporu při řešení vzniklých problémů na základě Smlouvy o vytvoření Svazového státu a - v případě nutnosti - také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti," uvedlo podle agentury TASS tiskové oddělení Kremlu.

Podle oficiálních výsledků v běloruských prezidentských volbách opět zvítězil Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 procenta hlasů, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů. Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost a zemí již týden zmítají masové protesty.

Lukašenko odmítl, že by se mohly konat nové volby

Lukašenko se nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby. Řekl to dnes svým příznivcům, kteří se shromáždili na demonstraci v Minsku. Zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost, kterou podle něj ohrožuje Severoatlantická aliance.

K uspořádání nových voleb vyzvali v sobotu Minsk premiéři Estonska, Lotyšska a Litvy. Už dříve podobnou výzvu Bělorusku adresovali také Polsko a Ukrajina. K opakování voleb za dohledu zahraničních pozorovatelů v pátek vyzval i český premiér Andrej Babiš.

"Milí přátelé, nesvolal jsem vás sem, abyste bránili mě, ale proto, že poprvé za čtvrt století můžete bránit nezávislost své země," prohlásil na shromáždění Lukašenko. Severoatlantická aliance podle něj na západní hranici shromažďuje tanky a letadla.

Na akci na Lukašenkovu podporu se na námětí Nezávislosti v Minsku sešly podle agentury AFP i TASS tisíce lidí. Podle běloruských médií účastníky svážely celé dopoledne autobusy. Podle agentury AP na akci zaznívala prezidentova přezdívka "baťka". "K Majdanu u nás nedojde," řekl jeden z demonstrantů s odkazem na protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) v roce 2014, které vedly ke svržení vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil dlouholetý prezident Alexandr Lukašenko, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala 10,1 procent hlasů. Nedlouho po oznámení odhadů výsledků Bělorusko zachvátily protesty. Proti demonstrantům tvrdě zasáhly pořádkové jednotky. Nejméně dva lidé v souvislosti se zásahy zemřeli a přibližně 6700 dalších lidí bylo zatčeno. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky.

Témata:  Bělorusko demonstrace v Bělorusku Vladimír Putin Alexandr Lukašenko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.