Putin: Protiruské sankce jsou krátkozraké a nebezpečné pro celý svět

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.

Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil dnes dnes ve Vladivostoku Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

Rusko podle Putina při současné invazi "pomáhá lidem" žijícím na Donbase. Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny. Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností "denacifikovat Ukrajinu".

Putin: Rusko nemá problém s prodejem svých energií, poptávka je vysoká

Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle Putina nefungují.

Ruský prezident řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo. Myšlenku lídrů Evropské unie zavést cenový strop na ruský plyn pak označil za hloupou. Takový krok by podle něj pouze vedl k dalšímu růstu ceny.

"Sankce na plynovod Nord Stream 2 zavedli Američané, protože chtějí prodávat více svého drahého plynu," řekl Putin. Nord Stream 2 už je dokončen, vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa paralelně s plynovodem Nord Stream 1. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale Německo odmítlo vydat provozovateli plynovodu povolení k zahájení komerční činnosti a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by plynovod mohl být zprovozněn.

Návrh na zastropování cen ruského plynu chtějí v pátek v Bruselu projednat ministři zemí EU zodpovědní za energetiku. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes ale řekl, že Česká republika se otázku možného zastropování cen plynu z Ruska pokusí z programu jednání ministrů vyjmout.

Hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU tak zůstává Nord Stream 1. Ten je ale od minulého týdne mimo provoz, podle Moskvy kvůli technickým problémům kolem jediné funkční kompresorové turbíny, jejíž servis zajišťuje německá společnost Siemens Energy. Údržbářské práce ale komplikují západní sankce zavedené vůči Rusku. Putin řekl, že další turbíny odeslané k údržbě by měly být vráceny přímo do Ruska, pak bude podle něj možné plynovod Nord Stream 1 znovu zprovoznit.

Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve Švýcarsku, většinový podíl v něm ale drží ruská plynárenská společnost Gazprom. Nad ní má kontrolu Kreml. Za to, že Nord Stream 1 je mimo provoz, podle Putina mohou západní sankce a postoj Německa.

"Polsko zastavilo plynovod Jamal-Evropa," řekl Putin k plynovodu, který přiváděl ruský plyn přes Bělorusko do Polska a do Německa. Stejně tak Ukrajina se v květnu z vlastní iniciativy rozhodla zastavit tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka, což zdůvodnila ruskou invazí. Objem ruského plynu dodávaného do EU přes ukrajinské území se tak snížil zhruba o třetinu.

Putin řekl, že Gazprom stojí o dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu a je připraven spolupracovat s jakoukoliv zemí, která projeví zájem. Zprovoznit je tak podle něj stále možné i plynovod Nord Stream 2, i když ruský plyn by měl být primárně určen k podpoře rozvoje Ruské federace.

Ruský prezident poznamenal, že spolupráce s Ruskem v energetice je pro Evropu prospěšná. Evropa měla konkurenční výhodu, když využívala levný ruský plyn. Evropský trh s energiemi už ale není výhodný, řekl Putin. Vzhledem k tomu, že poptávka po plynu a energiích obecně je ve světě obrovská, Rusko prodává svůj plyn do celého světa, zejména ale do Asie, dodal ruský prezident.

Premiér Petr Fiala v úterý řekl, že Česká republika a Polsko obnovily spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Projekt byl připraven už před lety, podle médií o něj ale Poláci pak ztratili zájem. Situaci změnila až válka na Ukrajině a s ní související komplikace kolem dodávek ruských surovin.

Témata:  Vladimír Putin,  protiruské sankce