Podle Putina si nově musejí zahraniční zákazníci otevřít rublové účty v ruských bankách a z nich pak odesílat platby za dodaný plyn. "Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky... To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny," uvedl ruský prezident.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet převede platbu v zahraniční měně, Gazprombank následně za tyto peníze nakupí rubly a uloží je na rublový účet klienta. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Evropští politici na oznámení Kremlu zareagovali jednotně. Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem oznámili, že rublové platby za plyn odmítají. "Ve smlouvách je, že se platí v eurech. Ruskému prezidentovi jsem řekl, že to tak má zůstat a zůstane," řekl Scholz.

Stejně se vyjádřili francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck. "V žádném případě nebudeme souhlasit s tím, aby se za dodávky plynu platilo jinou měnou, než jaká byla smluvně dohodnuta," řekl Le Maire. "Pro nás je důležité nenechat se od Putina vydírat," doplnil Habeck. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.

Rusko je důležitým dodavatelem energetických surovin do Evropy. Tyto dodávky jsou podle agentury Reuters nejsilnější pákou, kterou může Putin využít v boji proti sankcím, jež na Rusko uvalují západní země kvůli útoku na Ukrajinu.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na twitteru uvedl, že není možné nechat vydírat. Česko je podle něj v intenzivním kontaktu s unijními spojenci kvůli koordinaci dalšího postupu. 

"Nyní platí, že dodávky plynu jsou stabilní a nepozorujeme žádné výpadky.  Co se týče zásob plynu, tak ty nyní v tuzemských zásobnících máme přibližně na měsíc a zásoby ropy na více než na 90 dní," napsal ministr.

Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl poslancům bezpečnostního výboru českého parlamentu náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, ve které ruské dodávky zajišťují 44 procent spotřeby. V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn.

České firmy ovšem nejsou přímým obchodním partnerem Gazpromu a plyn pro své zákazníky nakupují na evropských velkoobchodních trzích.