Severní Korea se podle jihokorejských vojenských zdrojů připravuje na vyslání dalších vojáků do Ruska poté, co její jednotky utrpěly v konfliktu na Ukrajině značné ztráty. Podle odhadů jihokorejského Sboru náčelníků štábů bylo mezi severokorejskými vojáky hlášeno přes 300 mrtvých a dalších 2 700 zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno odhadl, že počet mrtvých nebo zraněných Severokorejců dosahuje až 4 000, zatímco americké zdroje uvádějí nižší číslo, přibližně 1 200 obětí.
Severní Korea již dříve poskytla Rusku velké množství dělostřelecké a konvenční výzbroje a v říjnu 2023 poslala podle zpravodajských služeb USA, Jižní Koreje a Ukrajiny asi 10 000 až 12 000 vojáků. Tito vojáci jsou sice považováni za disciplinované a dobře vycvičené, jejich nedostatek bojových zkušeností a neznalost geografických podmínek v ukrajinsko-ruském konfliktu však vedou k jejich vysokým ztrátám.
Jižní Korea i USA vyjadřují obavy, že Rusko by mohlo v reakci na severokorejskou pomoc poskytnout KLDR pokročilé zbraňové technologie, které by mohly posílit její jaderný program. Tyto obavy jsou umocněny nedávnými záměry Severní Koreje pokračovat v testech mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout Spojené státy.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un zároveň posiluje svou pozici na mezinárodní scéně prostřednictvím úzkých vztahů s Ruskem a rozšiřováním svého jaderného arzenálu. Tento přístup má Kimovi zajistit lepší vyjednávací pozici v případných budoucích rozhovorech se Spojenými státy, zejména pokud by se prezidentem stal opět Donald Trump.
Donald Trump, který během svého prvního funkčního období třikrát jednal s Kim Čong-unem, se nechal slyšet, že by byl ochoten se s Kimem znovu setkat. Trump zároveň označil Kim Čong-una za „chytrého člověka“ a zdůraznil své dobré osobní vztahy s ním. Takové výroky vyvolaly v Jižní Koreji obavy, že Trump by mohl upustit od cíle úplné denuklearizace Severní Koreje a zaměřit se pouze na odstranění dlouhého doletu severokorejských raket ohrožujících USA. To by mohlo ponechat Jižní Koreu vystavenou riziku jaderného útoku.
Jihokorejská vláda proto zdůrazňuje nutnost pokračovat v úsilí o úplnou denuklearizaci Severní Koreje jako klíčového předpokladu pro trvalý mír na Korejském poloostrově i ve světě.
Severní Korea zatím na Trumpovy komentáře oficiálně nereagovala. Místní média pouze informovala o nedávném dvoudenním zasedání parlamentu v Pchjongjangu, aniž by zmínila jakékoliv zahraničněpolitické otázky, včetně vztahů s USA, Jižní Koreou nebo Ruskem. Tato mlčenlivost však naznačuje, že Pchjongjang pečlivě sleduje mezinárodní dění a strategicky vyčkává na další kroky.
Prohlubování vojenských vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou tak představuje vážnou výzvu nejen pro regionální stabilitu, ale také pro celosvětové úsilí o omezení šíření jaderných zbraní.
Témata: válka na Ukrajině, Vladimír Putin, Severní Korea
Související
23. ledna 2025 8:39
22. ledna 2025 21:42
22. ledna 2025 16:55
22. ledna 2025 10:16
21. ledna 2025 10:36
