Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řada německých kandidátů má vazby na Česko a Slovensko

Volby v Německu, ilustrační foto
Volby v Německu, ilustrační foto
Foto: Pixabay

O poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu se dnes v Německu uchází řada osobností, které mají blízké vazby na Česko a Slovensko. Znovu kandidují nejen poslanci, kteří žijí na pomezí s Českem, takže je pro ně přeshraniční propojení regionů osobně důležité, ale také ti, kteří z někdejšího Československa pocházejí.

Ve volebním obvodě Nürtingen na jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko kandiduje za liberální svobodné demokraty (FDP) Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách. Na zemské kandidátce je Altová na sedmém místě, které ji znovuzvolení prakticky zaručuje. V Bádensku-Württembersku by FDP mohla získat přes deset procent, na spolkové úrovni pak možná až 13 procent.

Podobně jisté má znovuzvolení i Petr Bystroň, který se stejně jako před čtyřmi lety uchází o post spolkového zákonodárce ze čtvrtého místa bavorské kandidátky protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ve spolkových volbách v roce 2017 získala AfD v Bavorsku 12,4 procenta hlasů, nyní jí průzkumy slibují deset procent. V celoněmeckých sondážích se pak tato strana, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, pohybuje v rozmezí deseti až 13 procent.

Ve Spolkovém sněmu naopak již zřejmě neusedne rodilý Bratislavan Pavol Podolay. Ten byl v roce 1968 členem operačního týmu, který provedl v Československu první transplantaci srdce. Žena tehdy operaci nepřežila, neboť podlehla následkům dalších chorob, i tak to byl ale první zákrok svého druhu ve střední a východní Evropě. Podolay se poté věnoval automobilovému sportu.

Podolay, který dříve působil v bavorské konzervativní Křesťansko-sociální unii (CSU), se v roce 2015 přidal k AfD. Za ni se v roce 2017 stal spolkovým poslancem, pro letošní volby se ale na bavorskou kandidátku protiimigrační strany nedostal. O místo v parlamentu tak dnes usiluje přes přímý mandát v mnichovském obvodu Západ/Střed, o který ale podle průzkumů svedou souboj CSU a sociální demokracie (SPD).

V saském obvodě Cvikov (Zwickau) znovu kandiduje Wolfgang Wetzel, který je v parlamentní skupině Slovensko-Česko-Maďarsko místopředsedou za Zelené. Wetzel, který pochází ze saské části Krušných hor, ČTK řekl, že německo-české přátelství má pro něj osobně zvláštní hodnotu. Poslanec za Zelené podporuje nejen politické česko-německé aktivity, ale také ty organizované občanskou společností. Právě občanskou činnost vnímá jako klíčovou pro vzájemné pochopení a přátelství.

Určité pouto k Česku má také Annett Jagielaová, která kandiduje v hornolužickém Zhořelci (Görlitz) na sasko-polské hranici za Zelené. Ta ve svém životopise uvádí, že žila mimo jiné v Praze, kde v letech 2004 až 2005 studovala na Karlově univerzitě.

Témata:  volby v Německu

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.