Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řada německých kandidátů má vazby na Česko a Slovensko

Volby v Německu, ilustrační foto
Volby v Německu, ilustrační foto
Foto: Pixabay

O poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu se dnes v Německu uchází řada osobností, které mají blízké vazby na Česko a Slovensko. Znovu kandidují nejen poslanci, kteří žijí na pomezí s Českem, takže je pro ně přeshraniční propojení regionů osobně důležité, ale také ti, kteří z někdejšího Československa pocházejí.

Ve volebním obvodě Nürtingen na jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko kandiduje za liberální svobodné demokraty (FDP) Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách. Na zemské kandidátce je Altová na sedmém místě, které ji znovuzvolení prakticky zaručuje. V Bádensku-Württembersku by FDP mohla získat přes deset procent, na spolkové úrovni pak možná až 13 procent.

Podobně jisté má znovuzvolení i Petr Bystroň, který se stejně jako před čtyřmi lety uchází o post spolkového zákonodárce ze čtvrtého místa bavorské kandidátky protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ve spolkových volbách v roce 2017 získala AfD v Bavorsku 12,4 procenta hlasů, nyní jí průzkumy slibují deset procent. V celoněmeckých sondážích se pak tato strana, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, pohybuje v rozmezí deseti až 13 procent.

Ve Spolkovém sněmu naopak již zřejmě neusedne rodilý Bratislavan Pavol Podolay. Ten byl v roce 1968 členem operačního týmu, který provedl v Československu první transplantaci srdce. Žena tehdy operaci nepřežila, neboť podlehla následkům dalších chorob, i tak to byl ale první zákrok svého druhu ve střední a východní Evropě. Podolay se poté věnoval automobilovému sportu.

Podolay, který dříve působil v bavorské konzervativní Křesťansko-sociální unii (CSU), se v roce 2015 přidal k AfD. Za ni se v roce 2017 stal spolkovým poslancem, pro letošní volby se ale na bavorskou kandidátku protiimigrační strany nedostal. O místo v parlamentu tak dnes usiluje přes přímý mandát v mnichovském obvodu Západ/Střed, o který ale podle průzkumů svedou souboj CSU a sociální demokracie (SPD).

V saském obvodě Cvikov (Zwickau) znovu kandiduje Wolfgang Wetzel, který je v parlamentní skupině Slovensko-Česko-Maďarsko místopředsedou za Zelené. Wetzel, který pochází ze saské části Krušných hor, ČTK řekl, že německo-české přátelství má pro něj osobně zvláštní hodnotu. Poslanec za Zelené podporuje nejen politické česko-německé aktivity, ale také ty organizované občanskou společností. Právě občanskou činnost vnímá jako klíčovou pro vzájemné pochopení a přátelství.

Určité pouto k Česku má také Annett Jagielaová, která kandiduje v hornolužickém Zhořelci (Görlitz) na sasko-polské hranici za Zelené. Ta ve svém životopise uvádí, že žila mimo jiné v Praze, kde v letech 2004 až 2005 studovala na Karlově univerzitě.

Témata:  volby v Německu

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.