Prohlášení Rady bezpečnosti se přijímají na základě konsensu. Stručný text, který byl přijat dnes, vypracovaly Norsko a Mexiko.

"Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině," uvádí se v něm. "Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky," pokračuje text. Rada bezpečnosti generálního tajemníka zároveň vyzývá, aby ji o vývoji informoval.

Guterres se minulý týden v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Guterresovy cesty připravily půdu pro společnou operaci OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), při níž bylo v uplynulém týdnu z ukrajinského přístavního města Mariupol a tamní obléhané ocelárny Azovstal evakuováno zhruba 500 civilistů.

Rusko, které svůj útok na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, 25. února vetovalo návrh rezoluce RB OSN, jež by ruskou invazi odsoudila. Čína, Spojené arabské emiráty a Indie se hlasování zdržely. K tomu, aby byla rezoluce přijata, je zapotřebí devět hlasů a žádné veto stálých členů, tedy Spojených států, Ruska, Číny, Francie a Británie.

Valné shromáždění OSN, které má 193 členů a kde žádná země nemá právo veta, mezitím drtivou většinou přijalo dvě rezoluce, což dokládá, že se Moskva ocitá v diplomatické izolaci. Tyto rezoluce jsou sice nezávazné, ale mají politickou váhu.

Valné shromáždění v rezolucích odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, vyzvalo ruské jednotky, aby se stáhly, a požadovalo zajištění ochrany civilistů. Rezoluce zároveň viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině.