Televize ZDF slibuje SPD 22,4 procenta hlasů, Zeleným 21,7 procenta, Křesťanskodemokratické unii (CDU) 16,4 procenta, postkomunistické Levici 14 procent, svobodným demokratům (FDP) 7,7 procenta a protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) sedm procent. Stanice ARD přisoudila Zeleným 22,9 procenta hlasů, SPD 22,3 procenta, CDU 15,4 procenta, Levici 13,6 procenta, FDP 7,6 procenta a AfD 6,8 procenta.

Ve srovnání se zemskými volbami v roce 2016 zaznamenali největší úspěch Zelení, kteří tehdy dostali 15,2 procenta hlasů. Zisk o jeden procentní bod zaznamenala liberální FDP. Ostatní strany skončily s horším výsledkem, v roce 2016 dostala SPD 21,6 procenta, CDU 17,6 procenta, Levice 15,6 procenta a AfD 14,2 procenta. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, tak ztratila nejvíce voličů.

Berlínský senát, což je metropolitní vláda, nyní jako primátor vede sociální demokrat Michael Müller v koalici se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Müller už se o primátorský post neuchází, nahradit ho chce jeho stranická kolegyně Franziska Giffeyová, která v rozhovoru s agenturou DPA nevyloučila možnost čistě dvoubarevné vlády. Dodala ale, že záležet bude na konečném výsledku. Berlín po volbách chce vést také Bettina Jaraschová, která je lídryní Zelených.

Obyvatelé Berlína rozhodovali v poradním referendu o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se před pár dny dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,3 miliardy korun) zhruba 15.000 bytů. Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů bylo vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli. Výsledek referenda nebude závazný, z politických stran v Berlíně takový radikální krok podporuje jen Levice.