Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Restrikce kvůli covid-19? Prestižní list zaujal přístup Česka k epidemii

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.

Zatím nejdál se odhodlalo jít Dánsko, které 15. dubna znovu otevírá mateřské a základní školy. Česko povoluje otevřít obchody, které prodávají jiné než nezbytné zboží, Rakousko hodlá příští týden otevřít menší obchody, později větší a v květnu i restaurace.

Podle odborníků těmto třem zemím pomáhá skutečnost, že ve srovnání s většími evropskými státy, jejichž zdravotní systémy epidemie srazila k zemi, jsou relativně malé, a také jejich rychlá reakce na mimořádnou situaci.

Joshua Moon z obchodní akademie Sussexské univerzity řekl, že rychlé vládní rozhodnutí o uzávěře účinně snížilo počet nakažených i zátěž zdravotnických systémů. Všechny tři země rychle uzavřely školy, zakázaly shromažďování a v případě Česka a Rakouska nařídily nošení roušek. Dánsko a Česko byly spolu s Polskem a Slovenskem první v Evropské unii, kdo uzavřel hranice.

Tato opatření pomohla šíření epidemie zpomalit, v Rakousku a v Česku se denní nárůst případů snižuje sedm dní, v Dánsku ještě tento trend není jasný. Byť Rakousko sousedí s Itálií, kterou krize srazila na kolena, má jenom kolem 12.700 případů. Pro srovnání Švýcarsko jich hlásí přes 22.000, Německo 107.000. V Česku je přes 5000 nakažených, v Dánsku více než 5500.

Přes tyto úspěchy však představuje rozhodnutí začít opatření uvolňovat riziko. V Dánsku narazilo na nesouhlas rodičů i učitelů, kteří se bojí, že znovuotevření škol děti ohrozí. I když Česko otevírá další obchody, nouzový stav potrvá do konce dubna. Do určité míry tato rozhodnutí zastírají širší smysl plánů, totiž že život občanů se do normálu nevrátí mnoho měsíců.

Vídeňský komentátor Thomas Hofer řekl k uvolňování ohlášenému kancléřem Sebastianem Kurzem, že to bylo velmi chytré politické sdělení. "Dal lidem vyhlídku, budoucnost. Ale ještě to neskončilo a to Kurz zdůraznil také," sdělil Hofer pro Financial Times. Rakouská vláda ve svém oznámení říká, že doufá, že se v květnu budou moci restaurace a kavárny znovu otevřít, avšak definitivně se k tomu nezavázala. Školy v Rakousku zůstanou na neurčito uzavřené a vláda má za to, že nejpravděpodobnější je, že to tak zůstane až do nového školního roku, který začne v září.

Ani jedna ze tří zemí nenaznačuje, že počítá s otevřením hranic pro cizince. Kurz řekl, že o přeshraničních výjezdech na výlety se bude moci rozhodovat, až bude k dispozici vakcína.

Emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob z Nottinghamské univerzity Keith Neal očekává, že vlády začnou pomalu opatření uvolňovat buď až bude k dispozici vakcína, nebo až se vytvoří hromadná imunita.

Pokud se šíření viru obnoví, bude podle něj nezbytné se k omezením vrátit, aby se zamezilo přetížení zdravotnictví. "Období mezi těmi epizodami se ale budou prodlužovat. Myslím, že to bude přístup pokusu a omylu," řekl Neal.

Témata:  Česká republika Rakousko Dánsko koronavirus (coronavirus) COVID-19 Financial Times

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.