Scholz si s Putinem volal v úterý, předtím spolu naposledy hovořili na konci května. V rozhovoru z tohoto týdne podle pozdějšího prohlášení kancléř naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny.

Podle Scholze se rozhovory s Putinem po začátku ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února vždy nesly "v přátelském duchu", i když mají oba politici "v dané věci velmi, velmi odlišné názory, dokonce na hony vzdálené". Pokud by se všechny rozhovory s Putinem z poslední doby shrnuly, dá se podle Scholze říci, že "se věci daly veskrze do pohybu". Problém je ovšem podle něj v tom, že tento pohyb není nijak značný.

Scholz v rozhovoru zdůraznil, že Německo toho dělá pro Ukrajinu mnoho. Zbraně, které zemi dodalo, podle něj "změnily situaci a umožnily úspěchy, které Ukrajina nyní zaznamenává". Má podle něj proto smysl v podpoře napadené země pokračovat. Scholz ovšem dodal, že cílem Německa zůstává, aby konflikt dál neeskaloval.

Podle agentury DPA žádá Ukrajina, aby jí Berlín dodal tanky západní výroby. Scholz ale v rozhovoru řekl, že v této věci nebude Německo postupovat bez koordinace s partnery v NATO. Žádná země Severoatlantické aliance zatím Ukrajině nedodala tanky západní výroby, připomněla agentura DPA. Tanky Ukrajině poslalo podle neoficiálních informací a zpráv z fronty v minulosti například Česko. Jednalo se ale tehdy o sovětské tanky T-72. Německo se s Českem a některými dalšími evropskými zeměmi dohodlo na systému kompenzačních dodávek za techniku dodanou Ukrajině.