Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská média mají po Babišově rozhovoru jasno: Česko se připravuje na válku s Ruskem, píší

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Jan Nebřenský / INCORP images

Rozhovor předsedy ANO Andreje Babiše pro Parlamentní listy se dostal i do hledáčku ruských médií. Napsala o něm například prodloužená mediální ruka Kremlu - agentura TASS. Babiš odmítá, že by dal rozhovor prokremelskému médiu. 

TASS si rozhovoru všimla a informovala o něm ve středu večer. V souvislosti s tím agentura připomněla dohodu o nákupu amerických stihaček F-16 s tím, že „se jedná o největší finančně významný obchod v historii české armády“.

Kromě celosvětově známého serveru Politico si Babišova výroku tak všimla i přední ruská propagandistická mašina. TASS na své hlavní stránce odkazuje na ruskou ničím neospravedlnitelnou agresi proti Ukrajině jako „ukrajinskou krizi“.

Cituje osobnosti jako je například vlivná mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharova nebo někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, který Západu dlouhodobě vyhrožuje otevřenou válkou a de facto celému světu zničením.

Tím ale citace Babiše v ruském mediálním prostoru nekončí. „Česká republika se začala připravovat na válku s Ruskem,“ napsal server MK.ru. „Bývalý premiér Andrej Babiš, který stojí v čele hnutí Akce nespokojených občanů (ANO), řekl, že současná vláda Petra Fialy ‚sní o válce s Ruskem‘,“ pokračoval.

Babiš se ohradil proti článku Politica na sociální síti X. „Mého rozhovoru pro @parlamentky_cz si všimli v Politico – mediálním nástroji bruselské byrokratické chobotnice. Prý je rozhovor kontroverzní a je na ‚prokremelském‘ médiu. Autorkou textu je jistá paní, která ještě nedávno pracovala pro ministra jediné pravdy Víta Rakušana a čirou náhodou je výzkumnicí na Masarykově univerzitě premiéra Fialy. To jen abychom věděli, odkud ten vítr fouká,“ shrnul.

Prokremelské médium ale Babiš dal do uvozovek nesprávně, jelikož jím Parlamentní listy skutečně jsou. Jako takové je označil například nezávislý think tank Evropské hodnoty ve výroční zprávě za rok 2022 nebo spolek Nelež.

EuroZprávy.cz o Babišově rozhovoru pro Parlamentní listy informovaly ve čtvrtek ráno. Nelíbí se mu nákup moderních amerických stíhaček F-16, považuje je za zbytečné a Česko je podle něj „nepotřebuje“. „Vláda Fialy sní o válce s Ruskem, pravděpodobně s letouny F-35, které mají dorazit někdy za 11 let,“ pronesl.

Zdůraznil dále, že kabinet Petra Fialy (ODS) je „největší hrozbou pro bezpečnost státu“. „Jestli je někdo hrozbou pro naši zemi, tak jsou to pánové Fiala, Rakušan a další politici pětikoalice,“ řekl v rozhovoru.

Společně s maďarským Fideszem a francouzským nacionalistickým Národním sjednocením Babišovo ANO nedávno založilo novou frakci Evropského parlamentu – Patrioti pro Evropu. „Naše frakce vznikla jako reakce na nefunkčnost stávající politiky a nesouhlas s přílišnou centralizací moci v Bruselu. Patrioti pro Evropu jsou především proevropští a nevznikli jsme na základě politiky vůči Rusku nebo Ukrajině,“ popsal.

Politico ho v tomto ohledu označilo za populistu. „V lednu 2023 neúspěšně kandidoval na prezidenta na platformě vyhýbání se válce s Ruskem, což je linie, kterou nadále prosazuje před parlamentními volbami v Česku v roce 2025,“ napsalo.

Témata:  Andrej Babiš Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.