Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruské jednotky podle Moskvy splnily na Ukrajině dnešní cíle

Ruská armáda
Ruská armáda
Foto: mil.ru

Ruské ozbrojené síly splnily úkoly stanovené na dnešek pro "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině. Podle agentury TASS to večer prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov. Rusko dnes časně ráno zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu a jeho postup vyvolal odpor a kritiku v řadě zemí, jež ohlašují protiruské sankce.

"Celkem bylo v důsledku úderů ruských ozbrojených sil vyřazeno 83 pozemních objektů vojenské infrastruktury Ukrajiny. Od začátku speciální vojenské operace byly sestřeleny dva Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři útočné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 ukrajinských ozbrojených sil," citoval TASS generála.

Konašenkov rovněž řekl, že operace pokračuje. Podle něj separatisté v Donbasu za vydatné podpory ruské dělostřelecké a letecké podpory prorazili linii dotyku dělící je od ukrajinských vládních sil a postoupili šest až osm kilometrů na území, které bylo v Doněcké a Luhanské oblasti dosud pod kontrolou Kyjeva.

Ruská strana informace o případných vlastních ztrátách neuvádí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dne tvrdil, že Rusové utrpěli velké ztráty. Údaje uváděné z obou stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem oznámil, že dal rozkaz k zahájení "speciální vojenské operace" v ukrajinském Donbasu. Ve středu ho vůdci východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády".

Ruský útok na Ukrajinu, který se týká i míst mimo Donbas, odsoudili představitelé řady zemí, včetně USA a Evropské unie. Shodně Moskvu obviňují, že svou agresí hrubě porušila mezinárodní právo.

Ukrajina zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu

Ukrajinská armáda zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu. Informovala o tom dnes kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského. To vyvolalo obavy z přerušení dodávek předních vývozců obilí a olejnatých semen, napsala agentura Reuters. Ceny pšenice na komoditní burze v Chicagu vystoupaly nejvýše za devět a půl roku, v Evropě cena termínového kontraktu na pšenici vystoupala na rekordní maximum.

Rusko již dříve pozastavilo až do odvolání pohyb obchodních plavidel v Azovském moři, ale ponechalo ruské přístavy v Černém moři otevřené pro plavbu, uvedli dnes jeho představitelé a pět zdrojů z obilnářského průmyslu.

Ukrajina je významným vývozcem kukuřice, která je z velké části určena pro Čínu a Evropskou unii. S Ruskem také soupeří v dodávkách pšenice velkým odběratelům, jako jsou Egypt a Turecko.

Ruská armáda dnes ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Boje s ruskými jednotkami nyní podle ukrajinských představitelů zuří téměř podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem, Rusko napadlo mimo jiné letiště Hostomel poblíž Kyjeva. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit.

"Trh se stále snaží získat jasný obraz o skutečné vojenské situaci na místě. Přístavy v Azovském a Černém moři zatím podle prvních zpráv spedičních společností zřejmě poškozeny nebyly," uvedl jeden z evropských obchodníků s obilím. Dodal, že trh si dává pozor na případné vyhlášení vyšší moci, což znamená, že dodavatelé nebudou kvůli extrémním okolnostem plnit smluvní závazky.

Dánský námořní přepravce A.P. Moller-Maersk, jeden z nejvýznamnějších kontejnerových dopravců na světě, dnes uvedl, že kvůli konfliktu do konce února zastavil veškeré zastávky svých lodí v ukrajinských přístavech a uzavřela svou hlavní pobočku v Oděse na pobřeží Černého moře.

Rusko, největší světový vývozce pšenice, přepravuje své obilí především z přístavů v Černém moři. Přístavy v Azovském moři jsou mělčí a mají menší kapacitu.

Mariupol, jeden z největších ukrajinských přístavů v Azovském moři, odbavuje především relativně malé lodě o nosnosti 3000 až 10.000 tun. Z přístavů v Azovském moři směřuje pšenice, ječmen a kukuřice ke středomořským dovozcům, například do Egypta, Libanonu či Turecka a na Kypr. Jiný evropský obchodník citovaný agenturou Reuters uvedl, že tyto země budou muset hledat alternativní dodávky, pokud lodě nebudou moci v blízké budoucnosti vyplout.

Na Rusko a Ukrajinu připadá 29 procent světového vývozu pšenice, 19 procent světového vývozu kukuřice a 80 procent světového vývozu slunečnicového oleje.

Rusko loni vyprodukovalo 76 milionů tun pšenice a podle očekávání amerického ministerstva zemědělství vyveze v sezóně od července do června 35 milionů tun, což je 17 procent globálního objemu. Rusko dodává pšenici všem hlavním světovým odběratelům. Největšími dovozci jsou Turecko a Egypt.

Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely ruským plavidlům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice ruský útok na Ukrajinu odsoudil, ale žádost Kyjeva nekomentoval. Podle smlouvy z roku 1936 má Ankara nad úžinou kontrolu a může omezit průjezd válečných lodí v době války nebo v případě ohrožení.

Témata:  Ukrajina Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

27. dubna 2024 19:39

26. dubna 2024 21:50

Biden poprvé deklaroval, že chce debatovat s Trumpem

Listopadovým prezidentským volbám v USA by měly předcházet předvolební duely obou kandidátů. Úřadující prezident Joe Biden se v pátek jasně vyjádřil, že nejpozději na podzim je ochoten debatovat s republikánským vyzyvatelem a svým předchůdcem Donaldem Trumpem, informovala AP. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy