Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Referendum o Putinovi: Lidé posvětili jeho setrvání u moci, opozice hlasování zpochybňuje

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Změny v ruské ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo více než 58 milionu voličů. Oznámila to dnes předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Zúčastnit se hlasování přitom mohlo přes 110 milionů voličů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledek referenda označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na "nesrovnalosti".

Ústřední volební komise dopoledne informovala, že úpravu základního zákona po sečtení všech hlasů podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Změny ústavy přitom již předtím schválily obě komory parlamentu a podepsal ji prezident, což znamená, že Putin nyní může zůstat hlavou státu až do roku 2036.

Volební komise dnes nejprve uvedla, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývalo, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořilo těsně kolem poloviny všech ruských voličů. Později Pamfilovová účast upravila na 67,97 procenta.

Kreml oznámené údaje nadšeně uvítal. "Jednoznačně (v Kremlu výsledky hlasování o úpravách v ústavě) považují za triumf. V podstatě se fakticky konalo referendum o důvěře prezidentovi Putinovi," řekl novinářům podle agentury TASS prezidentův mluvčí Peskov.

Referendum začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času každého časového pásma. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila.

Pamfilovová ale prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen "určité provokace". Hlasování se podle ní obešlo bez mimořádných událostí s výjimkou "velmi, velmi bezvýznamných případů". Dodala, že zcela zrušeny byly výsledky v jediném středisku, kde byl předseda komise přistižen, jak vhazuje hlasovací lístky do urny pro hlasy.

Nicméně z řad opozice se například objevila upozornění na možnost dvojího hlasování - osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně "posvítila". Západní média také zaznamenala případy vyvíjení nátlaku na voliče.

Evropská unie už vyjádřila naději, že všechna podezření ruské úřady důsledně vyšetří. "Jsme si vědomi poukazů na nesrovnalosti... Proto očekáváme, že tyto informace budou plně vyšetřené, protože se jedná o závažná obvinění," řekl podle agentury AFP Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Významný ruský odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".

«Победы» Путина после выборов в ГД-2003 выглядят всегда одинаково. Это люди, запихивающие в урны пачки бюллетеней https://t.co/yKwyYIf74g

— Alexey Navalny (@navalny) July 2, 2020

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Témata:  Vladimír Putin volby v Rusku Rusko Alexej Navalnyj

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.