Rusko má chuť po moci, které Evropa neumí konkurovat, píší francouzská média

Deník Les Échos se věnuje také partnerství Ruska a Číny a jeho rostoucímu významu na pozadí začínajícího konfliktu, Le Figaro píše o poměřování sil se Severoatlantickou aliancí. Naopak krachu snah prezidenta Emmanuela Macrona o zprostředkování diplomatických jednání znesvářených stran francouzský tisk nevěnuje pozornost.

"Šéf Kremlu porušil integritu ukrajinského národa. Američané a Evropané na to odpověděli symbolickými sankcemi, které ho mohou jen utvrdit v jeho ofenzivě. Ti, kteří si dlouho mysleli, že mohou Putina kontrolovat lichotkami jeho egu - slibované setkání mezi čtyřma očima s (americkým prezidentem) Joem Bidenem nebylo ničím jiným - teď musí uznat očividné: jeho ambice jdou mnohem dál, protože se týkají rozšíření ruského území k vytvoření nového impéria, které by kopírovalo carské Rusko," píše Robequainová na stránkách Les Échos.

V současné rusko-ukrajinské krizi použila Moskva stejné metody, stejnou strategii a stejné odůvodnění jako vůči Gruzii v roce 2008, napsala ve svém sloupku pro Le Monde novinářka Sylvie Kauffmannová. "Při zpětném pohledu se ukazuje, že všechny prvky krize, kterou Vladimir Putin právě vyvolal na Ukrajině, již existovaly; osvědčená strategie, pevně daný geopolitický rámec. Vše už bylo napsáno, stačilo jen chtít číst," napsala Kauffmannová.

Čína a Rusko jsou dvě mocnosti, které posilují své postavení ve světě i své vzájemné vztahy a projevují vůli k moci, kterou Spojené státy a Evropa již nemají, píše Dominique Seux na stránkách Les Échos. Z krátkodobého pohledu bude muset Evropa řešit problémy s dodávkami plynu, z dlouhodobého pak nejspíš obranu před vzmáhajícími se říšemi.

"Je to shoda okolností, která bezpochyby není dílem náhody: Vladimir Putin zahájil válečné operace na Ukrajině v pondělí večer, necelých 24 hodin po skončení zimních olympijských her v Pekingu... Pekingu, kde několik dní předtím podepsal se Si Ťin-pchingem globální dohodu o spolupráci a dodávkách plynu. Počkat na skončení olympijských her bylo zcela jistě projevem slušného vychování mezi novými spojenci," napsal Seux.

Podle novináře deníku Le Figaro Ronana Planchona ruská strategie nemá pasivní cíle potlačovat a zakazovat, ale naopak aktivně kontrolovat Ukrajinu nebo dokonce ovládnout další část jejího území. Planchon také připomíná, že Moskva nežádala ničí souhlas při založení Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti v roce 1992 ani Euroasijské unie, a NATO proto nemá žádnou povinnost žádat o svolení Kremlu pro rozšíření aliance o Ukrajinu. Moskva se dožaduje slibu, že NATO Ukrajinu do svých řad nikdy nepřijme, aliance to však slíbit odmítá.

Ekonomický deník La Tribune v několika článcích nastiňuje možné dopady rusko-ukrajinské krize na francouzskou ekonomiku. Sankce proti Rusku se Evropě a USA "vrátí jako bumerang ve formě růstu cen ropy a zemního plynu", následovat bude růst inflace, který je teď hlavní překážkou pokroku západní ekonomiky. Případné odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, což se však v dohledné budoucnosti považuje za nepravděpodobné, funguje na Kreml jako "rudý hadr", píše La Tribune, a mohl by Rusko dohnat k vytvoření vlastního systému společně s Čínou. Geopolitika může razantně poškodit zisky francouzské automobilky Renault, která po akvizici podniku AvtoVAZ v roce 2019 patří k největším hráčům na ruském automobilovém trhu.

Témata:  Rusko,  Francie,  noviny a tisk