Rusko na Ukrajinu zatím podle dnešního aktuálního přehledu britského ministerstva vyslalo přes 120 praporních uskupení. Jedna taková jednotka většinou čítá 700 až 800 vojáků, upřesnila ruská služba BBC. Více než čtvrtina z nich už podle britského ministerstva pravděpodobně není bojeschopná. Nejvíce přitom v bojích utrpěly některé elitní útvary, například výsadkové jednotky.

V Doněcké oblasti nepřítel útočí na ukrajinské síly mezi městy Siversk a Lyman, aby je vytlačil z jejich pozic a připravil si půdu pro ofenzivu na Slovjansk, upozornil štáb ukrajinské armády. Protivník se snaží také zlepšit svoji pozici u města Popasna v Luhanské oblasti, kam přesunul od Mariupolu jednotku vojáků o velikosti praporu. Rusové pokračují také v ostřelování Charkova a obcí Udy a Pruďanka v Charkovské oblasti.

Na jihu Ukrajiny se nepřátelské síly snaží dosáhnout administrativních hranic Chersonské oblasti. Část oblasti již mají Rusové pod kontrolou.

V Luhanské oblasti si ostřelování v uplynulých 24 hodinách vyžádalo tři oběti mezi civilním obyvatelstvem a další tři lidé během něho utrpěli zranění, uvedl dnes podle agentury Unian místní gubernátor Serhij Hajdaj. Uplynulý den byl podle něj mimořádně těžký. Dohromady bylo v oblasti zaznamenáno 18 ostřelování. Po jedné oběti je hlášeno z obcí Zolote, Lysyčansk a Popasna. Mezi třemi raněnými je také chlapec narozený v roce 2010. V Lysyčansku shořelo gymnázium.

Ruské síly u Slovjansku sestřelily ukrajinskou stíhačku MiG-29, ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany. Kromě toho uvedlo, že v uplynulých 24 hodinách ruské síly na Ukrajině zasáhly 38 vojenských cílů, včetně muničních skladů a kontrolních středisek. Protivzdušná obrana také podle Moskvy zneškodnila dvě rakety Točka-U v proruské separatistické Luhanské národní republice a deset ukrajinských dronů na různých místech Ukrajiny. Každodenní hlášení obou bojujících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.