"Pravděpodobně je vyrábějí i teď... mnoho závodů spojených s ruským vojensko-hospodářským průmyslem pracuje na tři směny, a dokonce i o víkendech," píše se v analýze.

Rusko si před vpádem na Ukrajinu rovněž velmi pravděpodobně vytvořilo zásoby mikročipů a dalších technologií potřebných k výrobě přesně naváděných raket. Podle analýzy společnosti Janes jsou tyto komponenty používány i k civilním účelům, a Moskva je tak mohla získat prostřednictvím třetích stran - společnostní nebo států, které byly ochotny riskovat postihy za dodání těchto materiálů Rusku.

Rusko v úterý v zatím největším vzdušném útoku na ukrajinské území vypálilo bezmála sto střel. Měsíce předtím ale západní i ukrajinští činitelé upozorňovali, že se ruské zásoby střel a dalších zbraní výrazně tenčí. Útok vyvolal otázky, nakolik je ruský zbraňový arzenál doopravdy vyčerpán a kde případně Moskva své zásoby doplňuje.

Kromě velkých zásob vytvořených před válkou je podle NYT mimo jiné možné, že zbraně Rusku dodává Írán nebo Severní Korea, jak se domnívají američtí činitelé.

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve středu uvedl, že má Rusko potíže s doplněním zásob zbraní, aby dostálo požadavkům na bojišti, "a proto se obrací na Írán a Severní Koreu". Pchjongjang i Teherán to od začátku války odmítají, píše NYT.

Dalším možným scénářem je, že Moskva k masivním vzdušným úderům využívá střely určené pro protivzdušnou obranu, včetně raket S-300. Rusko ve čtvrtek podle ukrajinských vzdušných sil vypálilo proti ukrajinským městům nedaleko frontové linie nejméně deset těchto střel. Podle vojenských činitelů i odborníků je využívání S-300 Ruskem i pro útočné účely náznakem, že Moskvě dochází jiná munice.