Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím oznámil, že z ruskými silami obklíčeného metalurgického areálu se v neděli podařilo evakuovat přibližně 100 civilistů, kteří dnes mají dorazit do Záporoží.

Zatím není jasné, zda obnovené ostřelování ohrozí další fázi evakuace z Azovstalu, poznamenala stanice CNN na svém webu. Během dneška se očekává také evakuace lidí, kteří se ukrývají na jiných částech města, které s výjimkou Azovstalu ovládly ruské invazní síly. Podle odhadů zůstává v Mariupolu zničeném ruskými útoky asi 100.000 lidí, kteří podle BBC nemají mimo jiné přístup k vodě nebo plynu.

V útrobách obrovského metalurgického komplexu je podle různých zdrojů ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a až 1000 civilistů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných. Dochází jim voda, jídlo a léky. "V bunkrech pod závodem je stále několik desítek malých dětí," tvrdí velitel 12. brigády ukrajinské národní gardy Šleha.

Evakuaci z Azovstalu organizují OSN s Mezinárodním výborem Červného kříže (MVČK), které akci koordinují s ukrajinskými a ruskými představiteli. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) záchranná operace začala v pátek, kdy konvoj vyjel ze Záporoží, které mají pod kontrolou Ukrajinci, a v sobotu ráno dorazil do oceláren v Mariupolu.

Ženy, děti a starší lidé jsou nyní evakuováni do Záporoží, kde jim bude poskytnuta humanitární a psychologická pomoc, píše CNN s odvoláním na OCHA.

Ukrajinské úřady mezitím zveřejnily na internetu video z evakuace, na němž jsou vidět starší ženy a matky s dětmi, kterak šplhají po strmé hromadě trosek Azovstalu, nastupují do autobusu a odjíždějí.

"Bála jsem se, že to bunkr nevydrží - měla jsem strašný strach," popsala agentuře Reuters jedna z evakuovaných žen Natalija Usmanovová pocity, když na Azovstal dopadaly ruské bomby. V úkrytech se podle ní nedostávalo vzduchu a mezi lidmi panoval strach. "Tak dlouho jsme neviděli slunce," dodala už v obci Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Podle ruského ministerstva obrany bylo evakuováno z území u Azovstalu na 80 civilistů, kteří zamířili právě do Bezimenne.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.