Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko sklidilo v okupované části Ukrajiny pšenici za miliardu dolarů, tvrdí NASA

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.

Ukrajina je významným světovým producentem a vývozcem obilí. Kvůli ruské invazi a následné blokádě černomořských přístavů ale vývoz obilí především v první polovině roku prudce klesl. To přispělo ke zvýšení světových cen potravin a k obavám z jejich nedostatku zejména v Africe a na Blízkém východě.

Tým NASA Harvest, který satelitním snímkováním získává data k potravinové bezpečnosti a zemědělství, uvedl, že na ukrajinském území pod kontrolou ruských okupačních sil bylo sklizeno přibližně 5,8 milionu tun pšenice, což je zhruba 22 procent veškeré ukrajinské produkce této obiloviny v letošním roce.

Celková sklizeň byla podle výpočtů americké agentury 26,6 milionu tun, což je o několik milionů tun více, než se očekávalo. Číslo sice zaostává za rekordní sklizní 33 milionů tun v loňském roce, je ale jen těsně pod průměrem za posledních pět let, který činí 27,8 milionů tun.

Na začátku ruské invaze v únoru tohoto roku někteří analytici varovali, že 20 až 30 procent ukrajinského obilí zasetého loni na podzim může na konci léta zůstat nesklizeno. Data amerického úřadu to nepotvrzují: Až 94 procent zasetého obilí bylo na Ukrajině sklizeno, v oblastech pod kontrolou okupačních sil to bylo 88 procent. Snímky ukazují, že nesklizená pšenice se nachází především na polích přiléhajících k frontovým liniím.

Témata:  Ukrajina Rusko zemědělství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.