Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, vystupuje na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho války proti Ukrajině.

Ruský velvyslanec při RB OSN Vasilij Něbenzja během jednání rady uvedl, že ukrajinské úřady pronásledují jinak smýšlející občany a snaží se zničit zmíněnou církev, což může mít ty nejhroznější následky pro mír a bezpečnost v regionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno pozastavil ukrajinské občanství v případě 13 vysoce postavených představitelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. Kyjev tuto církev podezírá z podpory války Ruska proti Ukrajině a některé preláty z vlastizrady. Ukrajinské tajné služby v poslední době prohledaly řadu jejích klášterů a kostelů.

Něbenzja také prohlásil, že Rusko je připraveno dosáhnout cílů "speciální vojenské operace" cestou rozhovorů, anebo bojovými operacemi. Prohlásil také, že mír v ukrajinském pojetí by znamenal kapitulaci Ruska.

Rusko svým útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí ze svých domovů. Moskva tvrdí, že chce "denacifikovat" a "demilitarizovat" sousední stát, ze kterého se pokusilo anektovat další čtyři oblasti, podobně jako na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a Západ hovoří o ničím nevyprovokované ruské agresi. Kyjev si za válečný cíl stanovil osvobození okupovaných území.

Během války Moskva stupňuje represe vůči opozici. Podle nově přijatých zákonů v Rusku hrozí vězení komukoliv, kdo si troufne označit válku proti Ukrajině za válku, protože oficiálně jde o "speciální vojenskou operaci", zmíní se o utrpení civilistů (Moskva tvrdí, že proti civilistům neútočí) či o podezření, že se ruští vojáci dopouštějí v okupovaných ukrajinských městech válečných zločinů. Tato podezření a veškeré důkazy Moskva odmítá jako provokace.