S Trumpem začala doba postfaktická. Jeho politika nahrává Rusku, varuje český profesor

"Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny," odpověděl Lukeš na dotaz, jak Trump v uplynulých čtyřech letech změnil Spojené státy.

S nástupem Trumpa podle něj začala postfaktická doba, která pokračuje dodnes. Podle Lukeše už při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách, zatímco minulý týden se odmítl distancovat od konspirační teorie QAnon, podle níž za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a Biden.

Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým, ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení "pilířů liberální agendy", včetně zrušení zdravotního pojištění pro 20 milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství, poznamenal Lukeš. Trumpovy daňové úlevy "budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů".

"Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad," uvedl. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s EU a podpořením brexitu Trump podle Lukeše "naplnil přání kremelských stratégů". Moskva podle něj rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem. "Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad," dodal. Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle něj uvítali polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. "Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jak šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem," myslí si Lukeš.

Část voličů chce, aby se příštím prezidentem "stal někdo dospělý" a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump, řekl Lukeš. Za hlavní "břemeno" Bidena, kterému za měsíc bude 78, považuje vysoký věk a související problémy. Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Na rozdíl od minulosti tak viceprezidentští kandidáti - nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová - podle Lukeše nemají "bezvýznamnou" roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich může "nečekaně spočinout břemeno řízení státu", dodal.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. "Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně," podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Témata:  Donald Trump,  Joe Biden,  volby v USA,  USA,  prezident USA