"Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny," odpověděl Lukeš na dotaz, jak Trump v uplynulých čtyřech letech změnil Spojené státy.
S nástupem Trumpa podle něj začala postfaktická doba, která pokračuje dodnes. Podle Lukeše už při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách, zatímco minulý týden se odmítl distancovat od konspirační teorie QAnon, podle níž za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a Biden.
Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým, ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení "pilířů liberální agendy", včetně zrušení zdravotního pojištění pro 20 milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství, poznamenal Lukeš. Trumpovy daňové úlevy "budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů".
"Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad," uvedl. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.
Oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s EU a podpořením brexitu Trump podle Lukeše "naplnil přání kremelských stratégů". Moskva podle něj rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem. "Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad," dodal. Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle něj uvítali polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. "Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jak šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem," myslí si Lukeš.
Část voličů chce, aby se příštím prezidentem "stal někdo dospělý" a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump, řekl Lukeš. Za hlavní "břemeno" Bidena, kterému za měsíc bude 78, považuje vysoký věk a související problémy. Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Na rozdíl od minulosti tak viceprezidentští kandidáti - nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová - podle Lukeše nemají "bezvýznamnou" roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich může "nečekaně spočinout břemeno řízení státu", dodal.
Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. "Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně," podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.
