Scholz je přesvědčen, že vzpoura Putina oslabila. Ten je přesvědčen o podpoře lidu

Během své návštěvy kavkazské republiky Dagestán se Putin setkal s dagestánským lídrem Sergejem Melikovem. Melikov ujistil ruského prezidenta, že "v Dagestánu není jediná osoba", která by v den vzpoury, tedy 24. června, nepodpořila rozhodnutí vedení Ruské federace.

Vzpoura žoldnéřské skupiny wagnerovců, kterou založil Jevgenij Prigožin, vážně otřásla Putinovým postavením uprostřed konfliktu na Ukrajině, kde ruská armáda čelí protiofenzívě ukrajinských jednotek.

Během vzpoury se žoldnéři na několik hodin zmocnili velitelství ruské armády v Rostově nad Donem na jihozápadě Ruska a obsadili další vojenské budovy. Poté pochodovali několik set kilometrů směrem k Moskvě.

Německý kancléř Olaf Scholz je ale přesvědčen, že vzpoura oslabila Putina a v jeho autokratickém systému se objevují trhliny. Pro ARD řekl, že si myslí, že Putin je oslabený. Podle Scholze Putin po událostech minulého týdne není tak pevně "v sedle", jak tvrdí.

Kancléř také vyjádřil názor, že se nechce spekulovat o délce Putinova funkčního období, ale věří, že vzpoura bude mít dlouhodobé následky pro Rusko. Zdůraznil, že Německo musí být opatrné vůči "nebezpečným situacím" v Rusku, protože se jedná o jadernou mocnost. Označil nedávnou situaci za nebezpečnou a vyjádřil obavy ohledně možných důsledků.

Paramilitantní Wagnerova vedená Jevgenijem Prigožinem se po dlouhotrvajících sporech s ruskou armádou během války na Ukrajině postavila proti vedení ruské armády a ministerstvu obrany prostřednictvím ozbrojeného povstání

Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejím průběhu se ale objevily konflikty mezi jejím vedením a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který se snažil žoldnéřské jednotky dostat pod kontrolu úřadů.

V pátek Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany a Ozbrojené síly Ruské federace z raketového útoku na tábor jeho žoldáků a uvedl, že Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko a obvinil ruské ministerstvo obrany z toho, že lže veřejnosti i prezidentovi. V podle něj začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti prezentovány.

Následně vyzval Rusy, aby se připojili k jeho bojovníků, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím v zemi, a během soboty Wagnerovy jednotky dorazily do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu. Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži.

V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření a ruský prezident Vladimir Putin v mimořádném projevu označil jednání Wagnerovy skupiny za vzpouru.

Kolona o síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina, pokračovala směrem k Moskvě, poté ale došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se stáhla. Prigožin byl následně převezen do Běloruka a jeho mužům byl nabídnut vstup do armády či možnost odejít ze země s ním.

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin,  Olaf Scholz