Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz: Západní zbraně by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

"V tomto bodě panuje konsensus," uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se do země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.

Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.

The Kyiv Independent dnes s odvoláním na ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova uvedl, že Izrael napadené zemi přislíbil systém varování před útoky raket a dronů. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu dnes francouzské televizi LCI řekl, že to jeho země zváží. Zároveň ale dodal, že izraelské rozhodnutí bude v souladu s jeho národními zájmy a že pomoc Ukrajině přijde spíše v jiných oblastech. Tel Aviv zatím Kyjev podporuje především humanitárně.

Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou "znovu ohrožovat německé tanky". "Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku," řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.

Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.

Kyjev slibuje, že očekávané zbraně dlouhého dostřelu nepoužije k útokům na Rusko

"Našim partnerům stále opakujeme, že se zavazujeme nepoužít zbraně dodané zahraničními spojenci proti ruskému území, ale pouze proti ruským jednotkám na dočasně okupovaných ukrajinských územích," sdělil Reznikov.

Západní spojenci dlouho váhali, zda Ukrajině zbraně dlouhého dostřelu dodají. Stály za tím obavy z hlubšího vtažení do války, pokud by Ukrajina tyto zbraně použila k útokům na Rusko. USA nakonec před několika měsíci poskytly Ukrajině raketomety HIMARS s dostřelem 80 kilometrů. Nově přislíbené rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z těchto systémů, jejich dosah téměř zdvojnásobí.

"V únoru očekáváme možnou ruskou ofenzivu. Je to jenom kvůli symbolice, není to logické z armádního hlediska. Protože ne všechny jejich (ruské) zdroje jsou připravené," řekl také podle agentury Reuters Reznikov. Ten už dříve uvedl, že Rusko by se mohlo uchýlit k rozsáhlejšímu útoku rok po svém vpádu na Ukrajinu. Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala loni 24. února.

Ukrajina má však podle šéfa resortu obrany k dispozici všechny prostředky k odražení takové ofenzivy. "Ne všechny západní zbraně dorazí včas, ale jsme připraveni. Máme zdroje a vytvořili jsme rezervy, které jsme schopni nasadit a které jsou schopny útok odrazit," podtrhl.

Reznikov také okomentoval šířící se spekulace, že by ho mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brzy nahradit. "Žádný úředník nesedí na své židli napořád. Člověk by měl být připraven, že tato etapa skončí," řekl podle portálu Meduza.

Server Ukrajinska pravda napsal, že Zelenskyj by mohl Reznikova vyměnit už příští týden. Ve funkci by současného ministra obrany zřejmě nahradil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, uvedl server.

V posledních týdnech skončilo kvůli korupčním skandálům, které se týkaly například předražených zakázek pro ukrajinskou armádu, ve svých funkcích několik úředníků resortu. Reznikov původně obvinění z korupce odmítal jako nepodložená, dnes ale podle AFP slíbil interní audity a prošetření kauz.

Témata:  Olaf Scholz Volodymyr Zelenskyj válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.