Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf NATO Stoltenberg se chce stát guvernérem norské centrální banky

Summit NATO, Jens Stoltenberg
Summit NATO, Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je mezi uchazeči o funkci guvernéra norské centrální banky. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. "Ministerstvo financí mě v listopadu kontaktovalo a ptalo se, zda bych neuvažoval o tom, že bych se o pozici ucházel. Nyní jsem se rozhodl a je to práce, pro kterou jsem velmi motivován," potvrdil šéf Severoatlantické aliance agentuře NTB.

I když post šéfa norské centrální banky bude k dispozici už od 1. března, Stoltenberg nejdříve musí dokončit své funkční období v čele NATO, které vyprší na konci září příštího roku.

Ekonom Stoltenberg v letech 2000 až 2001 a znovu od roku 2005 do roku 2013 stál v čele norské vlády. Alianci vede od roku 2014. V minulosti byl mimo jiné i ministrem financí.

O funkci guvernéra norské centrální banky, Norges Bank, se uchází 22 žen a mužů. Za favoritku mnozí považují nynější viceguvernérku Idu Woldenovou Bacheovou.

Témata:  Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 15:17

Od pondělí bude na Ukrajině platit příměří, prohlásil Trump po jednání koalice ochotných. Jinak Rusko uvidí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.